Budeme mít prvňáčka

Ahoj, pro Juniora se v posledních dnech píše historie :-).
Vzali ho! Juniora vzali do školy a taky do sportovní třídy, kam jsme chtěli :-). Takže jsme to už řádně oslavili doma v rodinném kruhu i se sousedy a kamarády.

Musím vám říct, že je to perfektní pocit, když se splní něco, co si přejete. Nejen pro sebe, ale i pro druhé. Je to skvělé a jsme moc rádi, že to takto dopadlo. Chtěla bych vám ale napsat, proč jsme se rozhodli pro normální státní základku a ne pro soukromou, jazykovou nebo nějakou s jiným zaměřením.

Celé naše rozhodování vycházelo z toho, jaká jsme rodina a jak jsme s manželem nastavení (a podle toho vychováváme i kluky). Já nejsem žádná biomatka, ani feministka nebo zanícená genderová bojovnice. To samé můj muž, který vyznává konzervativní hodnoty. Naši kluci chodili do státní školky a i když jsme měli první pokus o přijetí Juniora v blízké Montessori školce, nakonec jsme byli moc rádi, že se tam vlastně nedostal.  (Nechtěla jsem, aby byl pak vykulený při setkání s reálným světem, protože bude mimo Montessori “elipsu”.) Nebylo by to nic pro něj ani pro nás. Kluci si hrají s autíčkama, vláčkama a Legem, nepočítáme doma fazole nebo čočku. Tím samozřejmě alternativní přístupy neodsuzuji, jen se snažím vysvětlit, že my tímto směrem nejdeme. A kluci se vždycky ozvali, když bylo potřeba, rozhodně nejsou rádi v izolované bublině. Učíme je, aby byli slušní.
No a proto jsme při hledání základní školy měli docela jednoduchý postup – vyřadit všechny Montessori a jiné podobné směry (některé se sice jmenují jinak, ale následně při čtení jsme zjistili, že je to třeba poloviční Montessori přístup). Nepřihlásili jsme ho ani do školy s bilingvní třídou, kde je obrovský nával a rodiče jsou leckdy ochotní udělat opravdu cokoliv, aby patřili do spádové oblasti a dítě se do této třídy dostalo. Bereme to tak, že základka je pro děti. Nebudeme s manželem předvádět aktivity proto, abychom se zalíbili, abychom sbírali kladné body a někdo si našeho syna pamatoval.
Šli jsme tedy na Den otevřených dveří na klasickou základku, která jede podle programu inspirovaného Komenským (ano, klasika, jakou jsme měli my) plus jde s dobou v moderních technologiích. V každém ročníku je jedna sportovní třída, proto to pro nás byla jasná volba. Junior je sportovec, tři roky hraje tenis, dva roky plave, rok hraje golf, do toho fotbal, kolo, miluje lyžování, umí na inline bruslích a prostě se rád hýbe. Chtěli jsme mu tu základku něčím zpříjemnit a sport je pro něj to pravé. Rakovského škola má perfektní zázemí jak uvnitř budovy, tak venkovní atletický areál. A taky se mi líbí, že do sportovní třídy se hlásily podobné typy dětí. Na talentovkách byla většina malých fotbalistů :-).

Určitě se až časem ukáže, jestli to byla dobrá volba. Zatím ale věříme, že jsme vybrali dobře. A hlavně – Junior se tam ohromně těší. V den zápisu mi říkal, že to je nejlepší den jeho života, protože jde na zápis do školy. 🙂
Tak snad se mu tam bude líbit, to je to nejdůležitější.

Napište mi, jak probíhal výběr školy u vás :-). A mějte se fajn.

Pa, Pavla 💋

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *