Královské stříbření Kutné Hory

Ahoj,
poslední dobou mám ve článcích dobrý skluz. Mám pocit, že naše prázdniny začaly někdy ve druhém červnovém týdnu a od té doby to šlape den za dnem. Večer jen uklízím byt a balím a chystám věci na další den, v pár dnech volna peru a suším – běžně tak 4 – 5 praček. Fakt dílo a to nás prázdninová dobrodružství teprve čekají. 😀

Ale abych nepředbíhala – poslední červnový víkend jsme jeli na Královské stříbření Kutné Hory. Celá akce vznikla úplně bez nás – sousedi se domluvili a když u nich spal Junior, tak nás prostě „přihlásil“ taky. Takže z původně plánovaného výletu na kola bylo nakonec stříbření :-). O to lepší takové akce jsou, když se moc neplánují.

Letos se konal už 26. ročník Královského stříbření – gotické slavnosti na počest klálovského horního města. Viděli jsme začátek programu u chrámu sv. Panny Barbory, odkud se pak vydal průvod s králem Václavem IV., královnou Žofií a jejich dvorem do města. Po průvodu jsme se šli kousek projít a našli jsme na oběd restauraci s výhledem do údolí. Na nádvoří Jezuitské koleje jsme pak sledovali rytířské souboje, ze kterých mám spoustu fotek a i v tom parnu jsme se s Juniorem a kamarády nemohli odtrhnout. Starosta v tu dobu sice usnul tátovi na rameni, ale doma jsme mu ukázali aspoň fotky. 🙂

Po usmažení při soubojích jsme se potřebovali schladit, tak přišla na řadu konečně (!) ledová tříšť pro Juniora a studené pivo pro mě. Únava ze sluníčka na nás dolehla až když jsme byli ve stínu. Přidali jsme se zase k naší skupince a děti pak vyrazily ještě do zahrad na žongléry a na pohádku. My se Starostou jsme odpočívali ve stínu, protože „on chce být s mámou a nikam nejde“. No dobře, fakt bylo vedro, tak jsem byla ráda, že se mu nechtělo :-D. Starší děti to dávaly v pohodě.

No a jak dopadl návrat domů? To byla další perfektní neplánovaná akce – cestou do Prahy jsme se stavili v Globusu pro špekáčky a hned jsme pak rozdělali oheň, dali jsme si večeři a nakonec došlo i na stany! Takže jsme ten náročný den na sluníčku ještě dopekli na ohništi :-). V našem stanu pro 4 spali kluci s kamarádem a manželem, já jsem jim tam tu moji pátou karimatku násilím nervala (chápete mě, že jo? :-)). Spala jsem doma a měla jsem postel jen pro sebe! Vlastně celou ložnici, celý byt a nikde nebyla chůvička! 😀 …jako na dovolené prostě.
Hned ráno jsem za nimi ale běžela s bábovkou a jogurty. Kluci spali do půl deváté bez jediného probuzení. Venku jim to fakt svědčí.

Do galerie vám dám nějaké fotky ze Stříbření. Brzy vám sem napíšu další články z našich prázdninových aktivit a taky shrnutí června. Jo a hledám nějaký hashtag na naše letní dobrodružství, aby šly lehce najít na sítích fotky, ale zatím mě žádný „můj“ originální nenapadl. Máte tip?

Mějte se hezky a užívejte prázdniny!
Pavla

Itálie – Apulie

Ahoj,
před časem jsem tu slíbila článek o Itálii resp. o naší návštěvě na Italské ambasádě v Praze. My s mužem Itálii milujeme. Strávili jsme tu několik dovolených, měli jsme krásnou svatební cestu do Toskánska a Říma, máme rádi italské prostředí, přírodu i gastronomii. Pokračování textu „Itálie – Apulie“

Na horách

Ahoj,
ještě jsem vám nepsala, jak bylo na horách :-). Jestli jste sledovali Instagram a Facebook, tak jste viděli pár fotek z našeho pobytu na Lipně. Bydleli jsme už počtvrté ve stejném hotelu hned u sjezdovky a měli jsme s sebou bezva kamarády. Kluci tak měli perfektní partičku celý týden. A my dospělí vlastně taky :-).

Pokračování textu „Na horách“

Víkend na Vysočině

Víkend na Vysočině byl víkend s mojí sestrou, víkend bez dětí, víkend relaxu fyzického i psychického.
Bylo to perfektní a víc psát snad ani nemusím. Matky si domyslí… Ale zjistila jsem, že není potřeba jen být bez dětí, to zažívám, když jsou oba kluci ve školkách nebo když je manžel vezme například do cirkusu (jiného než toho našeho domácího :-D), ale perfektní bylo to místo – krásná příroda, čistý vzduch (ráno až lehce mrazivý), fyzická aktivita, v hlavě nic jen ty krásné obrazy okolo a povědomí o cíli cesty. A pak pivo a prosecco :-). Stejný typ mentálního relaxu zažívám při jízdě na lyžích – jen se kochám krajinou a vybírám si svoji stopu, kudy se spustím dolů ze svahu. Nic víc, nic míň.

Se sestrou se vidíme docela málo, někdy to není ani jednou měsíčně, tak jsem byla ráda, že jsme po dlouhé době mohly vyrazit zase spolu. Nebyla to naše první dovolená, naposled (i když už je to pár let) jsme byly v Itálii na Gardě a taky jsme si to perfektně užily. Před odjezdem jsme si slíbily, že by tento víkend mohl být zahajovacím ročníkem milé tradice – Podzimní víkend se sestrou #sistersweekend :-).

Koho zajímají fakta – byly jsme ubytované v Hotelu Svratka, který je hned vedle malého vleku a také v těsné blízkosti Golfového hřiště Svratka. Na výletech po okolí jsme viděly lovecký zámeček Karlštejn (toho času bohužel v masivní rekonstrukci), skalní útvar Zkamenělý zámek, pak jsme přejely do vesnice Milovy, kde jsme se vydaly po naučné stezce přes meandry Svratky, na vrchol Čtyři palice, zpět okolo bývalého mlýna do Milov k rybníku. V neděli jsme navštívily zámek ve Žďáru nad Sázavou, kostel na Zelené hoře, přes plot jsem nakoukla na Starý hřbitov a nakonec jsem šla až k hraničnímu kameni se sousoším českého lva a moravské orlice.

Jak to zvládli kluci? Skvěle! Pro Juniora není společný čas s tatínkem nic nového, Starosta si s ním užil dva dny bez mámy vlastně poprvé. Ale jsou to parťáci, vařili spolu, byli na drakiádě, na návštěvě, kluci perfektně jedli, Starosta volal maminku až druhou noc a když jsem přijela, vítali mě a objímali asi 10 minut :-).

Do galerie vám dám pár fotek z víkendu. Mějte se fajn!
Pa, P.

Pod stanem

Ahoj,
zase tu mám jeden návrat do prázdnin, přesněji pod stan ;-). Letos bylo naše léto nějaké dobrodružné a v mnoha případech jsme jen přijali pozvání, která nám přišla. Užili jsme si všechno skvěle a vy jste mohli vše sledovat na Instagramu.

Jedním dobrodružstvím z konce léta byl i rodinný víkend pod stanem. Junior měl o týden dřív svoji premiéru s kamarády na Špilda Cupu (psala jsem o něm tady) – spal se stejně starým kámošem a jeho rodiči poprvé ve stanu. Koupila jsem mu krásný teplý a přitom lehoučký dětský spacák Hannah Trek JR. Byl z něj nadšený a hned první noc v něm chtěl spát i doma, jenže po půl hodině byl mokrý jak myš, tak si to nechal až na ven :-).

Hned další víkend nás tedy čekal rodinný výlet do kempu za kamarády, kteří přijeli obytným vozem. Potřebovali jsme dokoupit vše kromě Juniorova a manželova spacáku. S mužem jsme projeli nejdříve nabídku stanů a vybrali jsme model Husky Baron pro 4 osoby. Skládal se skvěle, za pár minut bylo hotovo. Nejdřív se rozloží ložnice, zacvaknou tyčky, provlečou se očky v ložnici, na to celé se hodí venkovní plachta, přikolíkuje a natáhnou se šňůry. Komplet hotovo do 5 minut. Kluci nám vydatně asistovali a kamarád nás fotil – byla to naše premiéra pod stanem :-D.
Kdybych zhodnotila komfort uvnitř, tak 4 osoby (4 karimatky) se vedle sebe vlezou v úplné pohodě. Na Mallu jsem četla recenze, že je spíš pro tři, no nevím, kolik místa ti lidi potřebovali. My jsme tam byli čtyři a kluci nebyli nalepení na stěnách. Ložnice má dvě otevírací stěny naproti sobě a i venkovní plachta jde otevřít na obě strany. Na straně za hlavou je rovný zip končící u středového kolíku, na straně u nohou je ještě předsíňka bez podlážky a otevírání do oblouku přes celý přední díl. U stropu je v horní plachtě odvětrávání, ložnice je síťovaná, jde použít i bez horní plachty jako moskytiéra. Líbila se mi horní „polička“ pod stropem předsíňky, kam jsme si dali baterky, aby byly v dosahu. Ráno bylo ve stanu vlhko. Celá venkovní plachta byla zevnitř mokrá a musel se dávat velký pozor při otevírání zipů, aby se netřáslo s celým stanem a vlhkost nám nespadla přímo na spacáky. Nevím, nakolik je to vlastnost stanu a nakolik to bylo tím, že jsme byli v údolí u řeky. Přes den se pak stan otevřel z obou stran a za chvilku na sluníčku vše vyvětralo a vyschlo. Balení do tašky pak bylo hotové za chvilku – vše se poskládá na šířku tyček a sroluje do tašky, která je menší než manželova karimatka :-).

Se Starostou jsme potřebovali spacáky, tak jsem zase vybírala v nabídce Husky, stejně jako u stanu. Já mám spacák Husky Menor, který je hodně teplý a v porovnání s Juniorovým je dvojnásobně těžký. Váha je jeho jediné mínus. Ovšem když chcete teplo, váha jde bohužel nahoru, auto to ale uveze. Teplo mi samozřejmě bylo, spacák je jak naducaná zimní bunda. Využili jsme i 10cm zvětšení objemu – první noc jsem spala v jednom spacáku se Starostou, oba na zádech a spacák byl zapnutý.
Starosta má dětský spacák Husky Kids Merlot, ze kterého jsem hodně nadšená. Dokonce mě trochu mrzelo, že jsme Juniorovi koupili ten Hannah a nekoukli předtím na nabídku Husky. Je hodně teplý, má krásný design, příjemnou bavlněnou vnitřní vrstvu, je vhodný i do nízkých teplot a má dokonce i reflexní prvky. Ano, je o půl kila těžší než ten Juniorův, což při nošení kluci poznají. Tak máme jeden lehčí na kolo nebo na cesty s batohem a další prostě do auta.

Ke spacákům jsme potřebovali karimatky. Koupili jsme tři, že Starosta bude spát na mojí pěnové jógové, kterou přeložíme. Teď už víme, že potřebujeme ještě jednu dospěláckou, ta manželova je totiž výborná. Pro sebe a Juniora jsem koupila základní samonafukovací karimatky Camp Gear o tloušťce 4 mm. Když jsem viděla ceny například Husky karimatek, tak se mi protáčely panenky, tak jsem si řekla, že stačí něco obyčejného, hlavně, aby to mělo trochu výšku. Tak vám řeknu, že já jsem z ní klouzala a přišla mi tvrdá. Junior se v noci tak nemlel jako já a nelezl mu nikdo do spacáku, já byla pořád na zemi, když se mnou spal Starosta ve spacáku. No nic moc pocit. A když už jsem ležela na té karimatce, přišla mi tvrdá, tak nevím. Asi tu svoji postoupím Starostovi, pro kterého jsme vlastně karimatku nekupovali. Já bych chtěla na příští sezonu stejnou, jako si koupil muž – Vango Trekker Long 5. V porovnání s předchozí karimatkou je tato daleko měkčí. Je trochu tvarovaná, zužuje se u nohou, uvnitř jdou vidět dírky, díky kterým asi tak dobře izoluje a je zároveň měkká. A je o celých 9 cm širší než ta moje. No už ji mám na wishlistu, co vám budu povídat :-). Spacák je základ, ale karimatka noční komfort jen umocní.

Tolik tedy k vybavení. Vlastně máme i malý přenosný gril, který byl jako dárek k nákupu stanu :-D. Jinak je ale potřeba docela dost věcí, když byste si chtěli vařit a ne jen jíst jídlo z obchůdku nebo místní restaurace. Na pobyt s dětmi vypadal perfektní obytný vůz, který měli naši kamarádi. Překvapilo mě, kolik se tam vešlo věcí, jak byli na každou situaci vybavení a vždy, když se kluci potřebovali zabavit něčím novým, vytáhli další eso z rukávu – třeba šipky, pétanque nebo badminton.
Všichni jsme si víkend v kempu užili. Samozřejmě, že jsem se těšila na domácí stravu a moji sprchu, ale bylo to moc fajn a určitě jsme pod stan nejeli naposled :-).
Jezdíte taky pod stan s dětmi? Napište mi vaše zážitky nebo tipy na různé vychytávky, ráda se do příštího roku dovzdělám :-). Do galerie vám dám pár fotek z víkendu v kempu.
Mějte se hezky a budu se těšit zase u příštího článku.

Pa, Pavla