Na horách

Ahoj,
ještě jsem vám nepsala, jak bylo na horách :-). Jestli jste sledovali Instagram a Facebook, tak jste viděli pár fotek z našeho pobytu na Lipně. Bydleli jsme už počtvrté ve stejném hotelu hned u sjezdovky a měli jsme s sebou bezva kamarády. Kluci tak měli perfektní partičku celý týden. A my dospělí vlastně taky :-).

Pokračování textu “Na horách”

Víkend na Vysočině

Víkend na Vysočině byl víkend s mojí sestrou, víkend bez dětí, víkend relaxu fyzického i psychického.
Bylo to perfektní a víc psát snad ani nemusím. Matky si domyslí… Ale zjistila jsem, že není potřeba jen být bez dětí, to zažívám, když jsou oba kluci ve školkách nebo když je manžel vezme například do cirkusu (jiného než toho našeho domácího :-D), ale perfektní bylo to místo – krásná příroda, čistý vzduch (ráno až lehce mrazivý), fyzická aktivita, v hlavě nic jen ty krásné obrazy okolo a povědomí o cíli cesty. A pak pivo a prosecco :-). Stejný typ mentálního relaxu zažívám při jízdě na lyžích – jen se kochám krajinou a vybírám si svoji stopu, kudy se spustím dolů ze svahu. Nic víc, nic míň.

Se sestrou se vidíme docela málo, někdy to není ani jednou měsíčně, tak jsem byla ráda, že jsme po dlouhé době mohly vyrazit zase spolu. Nebyla to naše první dovolená, naposled (i když už je to pár let) jsme byly v Itálii na Gardě a taky jsme si to perfektně užily. Před odjezdem jsme si slíbily, že by tento víkend mohl být zahajovacím ročníkem milé tradice – Podzimní víkend se sestrou #sistersweekend :-).

Koho zajímají fakta – byly jsme ubytované v Hotelu Svratka, který je hned vedle malého vleku a také v těsné blízkosti Golfového hřiště Svratka. Na výletech po okolí jsme viděly lovecký zámeček Karlštejn (toho času bohužel v masivní rekonstrukci), skalní útvar Zkamenělý zámek, pak jsme přejely do vesnice Milovy, kde jsme se vydaly po naučné stezce přes meandry Svratky, na vrchol Čtyři palice, zpět okolo bývalého mlýna do Milov k rybníku. V neděli jsme navštívily zámek ve Žďáru nad Sázavou, kostel na Zelené hoře, přes plot jsem nakoukla na Starý hřbitov a nakonec jsem šla až k hraničnímu kameni se sousoším českého lva a moravské orlice.

Jak to zvládli kluci? Skvěle! Pro Juniora není společný čas s tatínkem nic nového, Starosta si s ním užil dva dny bez mámy vlastně poprvé. Ale jsou to parťáci, vařili spolu, byli na drakiádě, na návštěvě, kluci perfektně jedli, Starosta volal maminku až druhou noc a když jsem přijela, vítali mě a objímali asi 10 minut :-).

Do galerie vám dám pár fotek z víkendu. Mějte se fajn!
Pa, P.

Pod stanem

Ahoj,
zase tu mám jeden návrat do prázdnin, přesněji pod stan ;-). Letos bylo naše léto nějaké dobrodružné a v mnoha případech jsme jen přijali pozvání, která nám přišla. Užili jsme si všechno skvěle a vy jste mohli vše sledovat na Instagramu.

Jedním dobrodružstvím z konce léta byl i rodinný víkend pod stanem. Junior měl o týden dřív svoji premiéru s kamarády na Špilda Cupu (psala jsem o něm tady) – spal se stejně starým kámošem a jeho rodiči poprvé ve stanu. Koupila jsem mu krásný teplý a přitom lehoučký dětský spacák Hannah Trek JR. Byl z něj nadšený a hned první noc v něm chtěl spát i doma, jenže po půl hodině byl mokrý jak myš, tak si to nechal až na ven :-).

Hned další víkend nás tedy čekal rodinný výlet do kempu za kamarády, kteří přijeli obytným vozem. Potřebovali jsme dokoupit vše kromě Juniorova a manželova spacáku. S mužem jsme projeli nejdříve nabídku stanů a vybrali jsme model Husky Baron pro 4 osoby. Skládal se skvěle, za pár minut bylo hotovo. Nejdřív se rozloží ložnice, zacvaknou tyčky, provlečou se očky v ložnici, na to celé se hodí venkovní plachta, přikolíkuje a natáhnou se šňůry. Komplet hotovo do 5 minut. Kluci nám vydatně asistovali a kamarád nás fotil – byla to naše premiéra pod stanem :-D.
Kdybych zhodnotila komfort uvnitř, tak 4 osoby (4 karimatky) se vedle sebe vlezou v úplné pohodě. Na Mallu jsem četla recenze, že je spíš pro tři, no nevím, kolik místa ti lidi potřebovali. My jsme tam byli čtyři a kluci nebyli nalepení na stěnách. Ložnice má dvě otevírací stěny naproti sobě a i venkovní plachta jde otevřít na obě strany. Na straně za hlavou je rovný zip končící u středového kolíku, na straně u nohou je ještě předsíňka bez podlážky a otevírání do oblouku přes celý přední díl. U stropu je v horní plachtě odvětrávání, ložnice je síťovaná, jde použít i bez horní plachty jako moskytiéra. Líbila se mi horní “polička” pod stropem předsíňky, kam jsme si dali baterky, aby byly v dosahu. Ráno bylo ve stanu vlhko. Celá venkovní plachta byla zevnitř mokrá a musel se dávat velký pozor při otevírání zipů, aby se netřáslo s celým stanem a vlhkost nám nespadla přímo na spacáky. Nevím, nakolik je to vlastnost stanu a nakolik to bylo tím, že jsme byli v údolí u řeky. Přes den se pak stan otevřel z obou stran a za chvilku na sluníčku vše vyvětralo a vyschlo. Balení do tašky pak bylo hotové za chvilku – vše se poskládá na šířku tyček a sroluje do tašky, která je menší než manželova karimatka :-).

Se Starostou jsme potřebovali spacáky, tak jsem zase vybírala v nabídce Husky, stejně jako u stanu. Já mám spacák Husky Menor, který je hodně teplý a v porovnání s Juniorovým je dvojnásobně těžký. Váha je jeho jediné mínus. Ovšem když chcete teplo, váha jde bohužel nahoru, auto to ale uveze. Teplo mi samozřejmě bylo, spacák je jak naducaná zimní bunda. Využili jsme i 10cm zvětšení objemu – první noc jsem spala v jednom spacáku se Starostou, oba na zádech a spacák byl zapnutý.
Starosta má dětský spacák Husky Kids Merlot, ze kterého jsem hodně nadšená. Dokonce mě trochu mrzelo, že jsme Juniorovi koupili ten Hannah a nekoukli předtím na nabídku Husky. Je hodně teplý, má krásný design, příjemnou bavlněnou vnitřní vrstvu, je vhodný i do nízkých teplot a má dokonce i reflexní prvky. Ano, je o půl kila těžší než ten Juniorův, což při nošení kluci poznají. Tak máme jeden lehčí na kolo nebo na cesty s batohem a další prostě do auta.

Ke spacákům jsme potřebovali karimatky. Koupili jsme tři, že Starosta bude spát na mojí pěnové jógové, kterou přeložíme. Teď už víme, že potřebujeme ještě jednu dospěláckou, ta manželova je totiž výborná. Pro sebe a Juniora jsem koupila základní samonafukovací karimatky Camp Gear o tloušťce 4 mm. Když jsem viděla ceny například Husky karimatek, tak se mi protáčely panenky, tak jsem si řekla, že stačí něco obyčejného, hlavně, aby to mělo trochu výšku. Tak vám řeknu, že já jsem z ní klouzala a přišla mi tvrdá. Junior se v noci tak nemlel jako já a nelezl mu nikdo do spacáku, já byla pořád na zemi, když se mnou spal Starosta ve spacáku. No nic moc pocit. A když už jsem ležela na té karimatce, přišla mi tvrdá, tak nevím. Asi tu svoji postoupím Starostovi, pro kterého jsme vlastně karimatku nekupovali. Já bych chtěla na příští sezonu stejnou, jako si koupil muž – Vango Trekker Long 5. V porovnání s předchozí karimatkou je tato daleko měkčí. Je trochu tvarovaná, zužuje se u nohou, uvnitř jdou vidět dírky, díky kterým asi tak dobře izoluje a je zároveň měkká. A je o celých 9 cm širší než ta moje. No už ji mám na wishlistu, co vám budu povídat :-). Spacák je základ, ale karimatka noční komfort jen umocní.

Tolik tedy k vybavení. Vlastně máme i malý přenosný gril, který byl jako dárek k nákupu stanu :-D. Jinak je ale potřeba docela dost věcí, když byste si chtěli vařit a ne jen jíst jídlo z obchůdku nebo místní restaurace. Na pobyt s dětmi vypadal perfektní obytný vůz, který měli naši kamarádi. Překvapilo mě, kolik se tam vešlo věcí, jak byli na každou situaci vybavení a vždy, když se kluci potřebovali zabavit něčím novým, vytáhli další eso z rukávu – třeba šipky, pétanque nebo badminton.
Všichni jsme si víkend v kempu užili. Samozřejmě, že jsem se těšila na domácí stravu a moji sprchu, ale bylo to moc fajn a určitě jsme pod stan nejeli naposled :-).
Jezdíte taky pod stan s dětmi? Napište mi vaše zážitky nebo tipy na různé vychytávky, ráda se do příštího roku dovzdělám :-). Do galerie vám dám pár fotek z víkendu v kempu.
Mějte se hezky a budu se těšit zase u příštího článku.

Pa, Pavla

Turistický deník

Ahoj!

Máte svůj Turistický deník a sbíráte do něj turistické vizitky a razítka? My od letošního léta ano! Konečně 🙂
Na Turistický deník nám dali tip naši kamarádi na dovolené na Lipně. Začali si vylepovat do deníku vizitky a Juniora i mně hodně zajímalo, co to je.

Turistický deník funguje jako takový památník navštívených míst. Přijdete do informačního centra nebo na pokladnu nějaké památky, koupíte si samolepku – turistickou vizitku, kterou si nalepíte do deníku. Na levou stránku se lepí vizitky a na pravou si můžete natisknout razítka z daného místa a nebo napsat váš popis zážitků. Ke každému místu ještě můžete do kolonky dopsat datum návštěvy, jak jste tam přijeli, jaké bylo počasí, kolik vás bylo…
Líbí se mi nápad, že je to taková malá cestovatelská kronika. Děti hodně baví sbírat nálepky a plánování výletů dostalo nový rozměr. Samozřejmě, že si kupujeme jen vizitky míst, která jsme navštívili. Jinak by to celé postrádalo smysl. Ale plánujeme výlety i s otevřenou mapou míst s turistickými vizitkami.
Juniora to hodně baví, z každé nové vizitky má radost.
Napište mi, jestli také sbíráte turistické vizitky ve formě nálepky do deníku a nebo sbíráte ty klasické dřevěné? Ráda si vaše komentáře přečtu. Zatím se mějte hezky a díky, že si sem chodíte číst.

Pa, Pavla 😉

Olympijské Lipno

Ahoj všichni!

Minulý týden jsme byli s celou rodinkou a kamarády na dovolené na Lipně. To jste ostatně mohli vidět na fotkách na mém Instagramu ;-). Musím vám o dovolené hned napsat, protože jsme si užili skvělou zábavu v Olympijském parku Rio-Lipno 2016 i v okolí. Díky olympijským sportovištím byla naše dovolená o kus akčnější a zábavnější než jindy. A jestli váháte, zda nějaký olympijský park navštívit, tak rozhodně zajeďte třeba zrovna na Lipno. Užijete si to celá rodina. Parky jsou otevřené do 21.8. ;-).

Ubytování
Bydleli jsme tradičně v penzionu Slunečná louka (o našem zimním pobytu si můžete přečíst tady), který má perfektní polohu jak pro zimní lyžařskou tak pro letní cyklo dovolenou. V kůlně místo lyží byly tentokrát naskládána kola :-). Penzion má příjemnou novinku – žaluzie v oknech! Co nám předtím hodně vadilo byla nemožnost zastínění a průhledné závěsy, žaluzie to vyřešily. Kuchyně je pořád perfektní, personál stejný a stále milý a ochotný. Až při této návštěvě jsme zjistili, že na zahradě je obří vířivka v sudu a taky sudová sauna a fitko… :-D.
Při návštěvě kamarádů jsme se dostali i do apartmánů v domech Riviéra Lipno, které jsou hned u cyklostezky na břehu lipenského jezera. Na letní dovolenou super, na zimní se k lanovce musíte nějak dopravit – busem nebo autem.

Výlety
Vezli jsme si s sebou kola, takže výlety byly jasné – po cyklostezkách do blízkého okolí. Junior jezdí na kole, Starostu máme na sedačce. První den jsme jeli po cyklostezce do Frymburku na oběd, přívozem jsme se dostali na druhý břeh přehrady do Frýdavy, odtud do Přední Výtoně na další olympijská sportoviště a pak zpátky přes hráz přehrady do Lipna.
Další den bylo nejvíc teplo, tak jsme se vydali lanovkou na Stezku korunami stromů a do Království lesa. Pokud se chcete vyhnout frontám, které nahoře na Stezce potkáte, kupte si lístky hned dole u lanovky ;-). Na Stezce jsme byli podruhé, tentokrát tam instalovali ty běžící nohy na strop a vyměnili cedulky s hádankami za otázky ze světa sportu. Království lesa je otevřeno od letošního července, část se ještě dostavuje, ale to, co bylo otevřeno bylo moc hezké. Kamarádi to přirovnali k Mirákulu, jen se stínem. Prostě jste v lese, všude jsou stromy, kořeny a mezi nimi převážně dřevěné atrakce. Moc příjemné místo i ve vedru.
Třetí den dovolené se nám zkazilo počasí a bylo asi o 15 stupňů méně, zataženo a byly přeháňky. Když jsme snídali, ani jsme si nemysleli, že bychom jeli na výlet. V době odjezdu už bylo po dešti, tak jsme vyrazili na kolech směr Vyšší Brod. Kousek za lipenskou přehradou nás chytl slejvák, který jsme přečkali pod stromy v suchu a kluci tam aspoň posvačili. Když přeháňka přešla, dojeli jsme už bez deště až do Vyššího Brodu. Cesta nebyla ani tak dlouhá, jako hodně rozmanitá – jelo se chvíli po cyklostezce, městečkem, lesem, několikrát přes železnici, po štěrkových cestách, po silnici kolem spodní přehrady Lipno II až do cíle. Zpátky na Lipno jsme jeli vlakem. Díky olympiádě tu jezdila speciální linka, na kterou navazovaly i autobusy.
Další den jsme jeli jen do Přední Výtoně na olympijské sportoviště a na oběd. Junior si tam poprvé mimo domov vyzkoušel nové kolečkové brusle ;-).
Výlety pokračovaly Rožmberkem a návštěvou hradu. Dovolenou jsme zakončili v lipenské loděnici na Kostkománii a na super jídle v Yacht klubu, to byl den, kdy bylo nejen zima, ale i foukalo a měli jsme první letošní svařák :-).

Olympijský park Rio-Lipno 2016
Olympijský park na Lipně a všechna přilehlá sportoviště mohu jen doporučit. Je to perfektní možnost zkusit si všechny sporty, užít si zábavu a pořádně unavit děti :-). Po každém výletu jsme šli ještě do Olympijského parku, protože kluci byli na pokoji do pěti minut v sobě. Váleli se po posteli, pak se začali pošťuchovat, vracet si rány a hned jeden nebo druhý kňourali a žalovali nebo dokonce brečeli. Takže převléct do suchého a ven, to byla naše strategie. Kdyby tam park nebyl, tak nevím, na jaká hřiště bychom chodili. Takto si kluci zkusili třeba šerm, zaběhnout padesátku, seznámili se s floorbalem, softbalem, basketbalem, veslováním na trenažeru a spoustou dalšího. My s manželem jsme stříleli z laserové pistole, já jsem si s Juniorem poprvé zkusila paddleboard a jsem z něj nadšená.

Do galerie vám dám pár fotek z Lipna. Byli jste taky na návštěvě v nějakém Olympijském parku? Napište mi, ráda si přečtu vaše zážitky. Mějte se hezky a díky, že si sem chodíte číst ;-).

Ahoj, Pavla