#happygirl

Letos je mi dobře. Cítím se perfektně ve svém těle (když zrovna nestojím na váze), mám pocit, že funguju líp než za posledních 15 let. Čím to je? Asi jsem se sama v sobě konečně vyznala. I když zároveň vím, že je to chvilkový stav “než se něco po…” (karma voe). No zatím je mi prostě fajn. 🙂

Pokračování textu “#happygirl”

Sociální sítě, virtuální svět a realita

Toto téma ve mně doutná poslední dobou jako malý plamínek, ale každý další příspěvek, který na sociálních sítích potkám, jen přilévá olej… Tak jsem asi dospěla do stavu, že bych se taky měla k tématu vyjádřit nebo co :-). Berte to prosím s nadsázkou. Ostatně moje čtenářky a kamarádky, které mě znají, nic jiného ani nečekají.

Trochu mě zaráží, jak se často opakuje názor, že jsou lidi překvapení, že člověk o sobě šíří jiný mediální obraz, než jak je to ve skutečnosti. Já teda nevím, ale na tomto jsou podle mě média založena. A sociální sítě jsou taky určitý moderní druh médií. Když někdo něco prezentuje navenek, snaží se být buď upravený nebo mluvit spisovně, vystupovat kultivovaně a můžeme si jen domýšlet, jaký je doma. Ne nadarmo se říká, že když má člověk před někým trému, má si protistranu představit v trenkách nebo na oné místnosti – protože prostě v soukromí jsme na tom všichni stejně a není důvod si z obrazů, které okolo sebe lidé šíří hned sedat na zadní.

A taky není důvod si kvůli nějakým fotkám, kterými se jiní prezentují např. na Istagramu, dělat těžkou hlavu nebo se dokonce podceňovat a hořekovat nad svým životem. V první řadě – každý si žijeme svůj život a nejde nic srovnávat. Nejdou srovnat prožitky, zkušenosti, jak si je každý ve své hlavě přebereme a i kdyby byli dva lidi ve stejné situaci, každý si z ní odnese něco jiného. Už vůbec není potřeba někomu něco závidět, protože nikdy nevíte, co za těmi hezkými fotkami je. A stejně nežijeme v kůži někoho jiného, takže závist zbytečně jen zatěžuje hlavu a srdce a přitíží v konečném důsledku jen tomu, kdo ji pěstuje. Objektu zájmu už nikoliv, ten o tom většinou ani neví.

Za svůj život jsem si taky všimla, že každý je jinak nastavený. Věřím tomu, že kdyby se dalo pár lidem stejné prostředí, tak se přirozeně vyselektují jejich role. Někdo má prostě tah na branku v krvi už od narození a někdo jiný, i kdyby dostal peníze na ruku, tak nebude vědět, co s tím a stejně bude nakonec sedět a nadávat na celý svět. Proto pro mě srovnávání s druhými pozbývá smysl.

Další věcí jsou hezké fotky, které mohou někomu zvedat tlak… Když opomenu část populace, která to absolutně nemá zapotřebí, tak ten zbytek, který sdílí fotky či statusy na sociálních sítích (taky jsem tam s vámi :-)) raději sdílí hezké věci. Co taky jiného? Obsah tvoříme my a taky na něj koukáme a třeba já osobně nechci koukat například na něčí bordel v bytě nebo horu nádobí. Radši se kouknu na novou rtěnku nebo kabelku, krásnou kytku nebo nějakou vtipnou situaci s dětmi. Beru to jako inspiraci místo časopisů. A věřím tomu, že to tak má většina lidí. Snažím se sdílet hezké okamžiky, někdy k těm fotkám něco napíšu, jindy dám jen emotikony, ale nepotřebuji si tam stěžovat, hořekovat ani nic jiného. Nemám to ráda u sebe a ani u druhých. Vzpomeňte si třeba na nějaké déčkové americké filmy – hodně povyku pro nic, všichni lítají, jsou zmatení, hlavně, že se křičí. V tom případě přepínám. Nejen telku, když náhodou narazím na podobného zmateného člověka, kterému není pomoci a furt bude mimo a nevyleze ze svého bludného kruhu, tak ve finále odcházím já. Můj život, můj čas a moje energie není na plýtvání. Ale to by bylo spíš na článek “jak si vážit sebe sama”.

Dnes to bylo jen takové menší zamyšlení nad hezkou prezentací a reálným životem, kdyby sem náhodou zavítal někdo, kdo se potřebuje na chvilku zamyslet nebo si přečíst jiný názor na věc. Nebojte, jsme na tom všichni stejně :-). I ty děti jsou ve finále podobné, střídá se jim hodnější a zlobivější období, doba, kdy spí dobře a kdy se budí každou noc. Není nutné se kvůli tomu cítit špatně nebo se dokonce nemít rád.

Kdo dočetl až sem, ať si dá za odměnu kafe ;-). Mějte se hezky a díky, že si sem chodíte číst.

Ahoj, Pavla

IMG_5688