Na horách

Ahoj,
ještě jsem vám nepsala, jak bylo na horách :-). Jestli jste sledovali Instagram a Facebook, tak jste viděli pár fotek z našeho pobytu na Lipně. Bydleli jsme už počtvrté ve stejném hotelu hned u sjezdovky a měli jsme s sebou bezva kamarády. Kluci tak měli perfektní partičku celý týden. A my dospělí vlastně taky :-).

Pokračování textu “Na horách”

Špindl na přelomu roku

Silvestra jsme strávili na horách. Hotel jsme rezervovali v září a doufali jsme, že ve Špindlu bude sníh. Bydleli jsme v Lesaně. Hned v říjnu jsem v tom samém hotelu našla akci na druhý lednový týden, kdy měli balíček služeb doslova za hubičku, tak jsem rezervovala pokoj a těšila se na dvoje hory. Ha ha ha. Naivní jsem byla!
Sníh byl z listopadu, zmrzlý nebo byly prodřené stráně, tak mám na jedné lyži děravou památku. A hotel… Všichni mi ho chválili, nechápu proč. Fotky na webu taky dokonalé… A realita? Uf. Už jsem to rozdýchala, ale vím jistě, že sem už nikdy nepojedu. A litovala jsem, že jsem si koupila ještě ten lednový pobyt.
Hotel má být s pěkným wellness zázemím a stylovou restaurací a fotka pokoje byla taky ucházející.
Realita: v celém hotelu jsou koberce, které ale nevím kdy vysávali… Během našeho pobytu jsem slyšela lux jen dvakrát na chvilku. Pokoje, uaaa! Nejsou věšáky na bundy, ani sušák na mokré oblečení nebo na plavky, koupelna maličká a bez vyhřívacího žebříku. Opravdu si nemáte kam odložit nebo vybalit věci a ani kde usušit. Wellness bych nedoporučila, pokud nemáte chuť na vířivku, kde není vidět na dno, bazén s plísní v jeho blízkosti, na stropu rez nebo co to bylo za tečky. Ručníky si máte vzít z pokoje… A pak se s nimi utírat, když je použijete v sauně? No s úklidem mají velký problém a jsem ráda, že jsme nechytli plíseň nebo něco jiného.
Restaurace vypadala hezky, topili v krbu, jídlo z polopenze bylo také ucházející a každý den se salo vybrat dle chuti. Ovšem klasický jídelní lístek… Italské pokusy v Krkonoších? Když jsem jedno odpoledne chtěla polívku na zahřátí, tak minestrone nebyla a měli pouze bramborový krém. Víte, co to bylo? Rozředěná bramborová kaše. To mě dostalo. Takže dětský řízek třikrát, prosím.
Byla jsem zklamaná – hotelem, horami bez sněhu, některými cenami v barech u lanovek. Tak jsem si řekla, že jsem si to zkusila a do Čech na hory už nejedu. Posledních asi deset let lyžujeme v Rakousku a Itálii a zase se do Alp příští rok vrátíme. Silvestr v Rakousku jsme už zažili, starali se o nás daleko líp a sníh na svazích měl lepší kvalitu. Nemluvím o cenách, kde permice vyjde i levněji.
Takže tak moje první a poslední česká zkušenost. A jdu si otevřít němčinu, ať si za rok v penzionu pokecáme. 😉
Jedno pozitivum to celé ale mělo: Junior se na horách zbavil rýmy, kterou měl od listopadu, chodili jsme na dlouhé procházky, až jsme prodřeli boby 🙂.

Níže pár fotek ze Silvestra a lednového týdne s kamarádkou a Juniorem.