Tipy na vánoční dárky – pro děti

V posledním článku z letošní série tipů na dárky se zaměříme na děti. Stejně se dětské dárky vybírají nejlíp a pak ta radost a spontánnost přirozbalování a první hře, to je beztak nejvíc.
Co se bude u nás letos nakládat? Pojďte se podívat – budou tu hlavně dárky pro šestileté a tříleté kluky :-).

Pokračování textu “Tipy na vánoční dárky – pro děti”

Na terase

Ahoj,
konečně nastala správná konstelace na vyšperkování zahrady, tak jsem vám udělala pár fotek pro inspiraci. Letos jsem se snažila udělat terásku malinko barevnější a i když jsem zatím pořídila jen minimum doplňků, začínám z toho mít dobrý pocit a dělám si další seznam maličkostí, které by se mi sem ještě hodily.

Pokračování textu “Na terase”

Dětské hry

Ahoj,
hrajete s vašimi dětmi hry? Nemyslím tím ty psychologické hry na zlobení nebo kdo déle vydrží než povolí zákaz, jestli rodič nebo dítě. I když takové hry jsou u nás téměr na denním pořádku :-). Mám na mysli hlavně stolní hry pro děti nebo pro děti a dospělé. Ukážu vám teď naše oblíbené – některé nové, některé už z doby, kdy jsme byli my rodiče malí.

Pokračování textu “Dětské hry”

Naše kuchyně

Ahoj!

Dnešním článkem budu pokračovat v nepravidelné rubrice o našem domově. Mohli jste už číst první příspěvek ze série U nás doma, která pokračovala druhou částí o šetrnějším domově. Draft tohoto článku o kuchyni mám uložený už rok. Musím ale přiznat, že k finálnímu napsání a k celé sérii mě popostrčila kampaň Ikea – Šetrnější domov, do které jsem také zapojená. V současné době pozoruji na české blogerské scéně trochu trend psát o domácnosti, o úsporách, třídění odpadu, domácím pěstování. To vše je perfektní! Ať už jsou blogy do projektu Ikea zapojeny nebo ne, je skvělé přečíst si, jak to funguje v různých domácnostech, sdílet tipy a vychytávky, které lidem vyhovují, naučit čtenáře přemýšlet o množství produkovaného odpadu, o šetření energií a peněz o jiných úsporách. A nebo taky sdílet inspiraci na vybavení bytu, stavební úpravy a jiné.

Dnes vám tedy představím moji kuchyni.

Aktuálně mám druhou kuchyni ve svém životě – ta první byla v domě a pořizovali jsme ji někdy v roce 2004. Byla tenkrát s vanilkovými dvířky, bočnice se vzorem třešňového dřeva… pamatujete ty domy, kde byly barevné zdi, nejlépe oranžové… vypadalo to u nás podobně. Takže když jsme se v roce 2012 stěhovali do nového bytu, měla jsem barev tak akorát a chtěla jsem bílou, krémovou, šedou – čisté tlumené barvy, jednoduchý styl. Co si budeme povídat – i když máte bílý nábytek, tak cokoliv tam dáte, už má svoji barvu, tak to je dost strakaté i bez barevných skříněk atd.

Kuchyni máme tedy v bílém laku (pocitově je to teplá bílá, ne sněhová studená) s hliníkovými zapuštěnými lištami a s černou pracovní deskou z přírodní žuly.
Mezi linkou a horními skříňkami mám na zdi přilepené sklo Lacobel v bílé mléčné barvě. Někdy ale sklo vypadá spíš lehce do mentolova, záleží na aktuálním světle. V minulé kuchyni jsem měla za linkou světle žluté kachličky a na údržbu byly ty spáry docela šílené. Hladké sklo mi přijde lepší. Ale pozor, do skla se špatně přidělávají zásuvky kvůli jeho možnému popraskání. Tak máme zásuvky ve spodní části horních skříněk. Na každém metru kuchyně mám dvě zásuvky a zatím mi nikdy další nechyběla.

Ve spodní části horních skříněk je také zabudováno osvětlení pracovní plochy. Neosvětlených mám jen 30 cm hned vedle lednice, pak osvětlení pokračuje digestoří, zářivkami nad pracovní plochou a zářivkami nad dřezem. V kuchyni je pak udělaný sádrokartonový strop a takový jakoby límec nad ledničkou a skříňkami – tady máme zabudované reflektory. Celkem mám v kuchyni 7 stropních reflektorů. Světla jsme zabudovali tak, abychom si při vaření nestínili hlavou. V minulé kuchyni jsem měla u linky okno, hned u něj pracovní desku, ale to bylo mrtvé místo, protože tam nebylo světlo. Stropní světlo mi svítilo na záda, hodila se mi tenkrát spíš lampička na stůl :-).

Rozvržení kuchyně máme klasické a v rámci velmi omezeného prostoru, který byl v bytě kuchyni vyčleněn docela pohodlné. Ale – stačí nám, vejde se nám tam víc věcí než v kuchyni v předchozím domě a je lépe řešená. Navíc máme komoru, na tu v domě jaksi nezbylo místo…
Kuchyňská linka má tvar U, kdy je v jednom rohu přerušená sloupem se stoupačkami. Když začnu zleva – je tam vysoká lednice, vedle malá 30 cm skříňka, pak varná deska s troubou, pak 90 cm pracovní deska, která jde až do rohu, kolmo navazuje dřez a končí vyvýšenou myčkou, na které stojí mikrovlnka. Za rohem se stoupačkami je ještě asi 120 cm široký ostrůvek, který je předěl mezi kuchyní a jídelní částí obývacího prostoru. Komora je přístupná z kuchyně, je zakrytá skleněnými dveřmi, které se posouvají na stěnu směrem k lednici. Takže když stojím v kuchyni, mám vše okolo sebe pěkně dostupné.

V minulé kuchyni jsem měla hned vedle lednice vysokou skříň s troubou a mikrovlnkou ve výši očí. Vyšší trouba byla skvělá, jenže tento prvek se do bytu přenést nedal právě kvůli menšímu prostoru. Co jsem si ale z domu přenesla a jsem za to nejvíc šťastná z celého rozvržení kuchyně je vyvýšená myčka. Myčka stojí cca 20 cm nad zemí, v domě jsme pod ní měli funkční šuplík, tady máme jen zaslepení deskou. Na myčce mám teď mikrovlnku a pak zbývá pár centimetrů do spodního okraje horních skříněk. Proč ji máme vyvýšenou? Protože se nechceme ohýbat až na zem, když dáváme věci do myčky – a to je velmi často. Každou půlhodinu jdu do myčky, tolik ohýbání by mi odrovnalo záda. Takže nejnižší bod mám někde v úrovni kolen. To je asi největší vychytávka z naší kuchyně ;-).

Další asi stejně super věc, kterou jsme vyřešili už při plánování kuchyně, jsou hlubší skříňky na jedné straně linky. Získali jsme tak spoustu úložného prostoru. Jo a ještě jsem nezmínila, že máme všude hluboké šuplíky a ne dvířka. V minulé kuchyni jsem měla pocit, že mám málo úložného prostoru právě kvůli dvířkům, protože jsem se hlouběji do skříněk nedostala. Takhle si vytáhnu šuplík až nadoraz a mám vše dobře dostupné. Dvířka mám jen pod dřezem a za nimi jsou koše. No a tím, že jsme jednu stranu skříněk udělali hlubší, získala jsem tak tři obří šuplíky o rozměrech téměř 90 cm x 70 cm. Vleze se nám tam hlavní část kuchyňského vybavení – skoro všechny příbory (máme sady pro 12 osob), vařečky, naběračky, otvíráky, atd. V dalším šuplíku jsou všechny hrnce a pánve, ve spodním mísy, tácy, misky na grilování, další sady nožů, které jsme ještě nevybalili z krabic. Na druhé straně linky – v ostrůvku – mám dva šuplíky o rozměrech 60 x 60 a skladuji tam spotřebiče, tlakáč, atd, je ale vidět rozdíl, kdy musím dávat věci napříč do šuplíku, protože vedle sebe by se nevešly.

Vše to byly takové malé nápady, které mají ale obří efekt. A když se kuchyně plánuje od nuly a dělá na míru, proč bychom se měli nechat omezit standardními rozměry skříněk? To pak není kuchyně na míru, ale jen poskládaná na přání.

Dřez máme znovu od Franke, je antracitový, hluboký a obří. Má v jedné části takový schůdek, na kterém stojí nerezový košík na odkapávání věcí. Je to šikovná věcička, nemám tak vodu na lince. Další vychytávkou jsou zabudované nádržky na tekuté mýdlo a jar vedle baterie – nahoře na lince jsou nerezové dávkovače, dole pod linkou jsou plastové zásobníky. Moc se mi nelíbí, když se na lince a okolo dřezu válí spousta různorodých lahviček, kelímků a všeho možného. Takto jsem alespoň dvě věci schovala pod linku. Baterie je klasická mísící, páková. Z druhé strany vedle ní je takový čudlík, kterým se ovládá odpad v dřezu.

Spotřebiče máme znovu od Miele. V domě se nám osvědčily, teď jsme si od nich koupili i pračku a sušičku a dokonce i vysavač (model na parkety). Miele má zase svoje vychytávky, na které jsem si zvykla a už nechci jinak – první z nich je tříšuplíková myčka – hned pod horním okrajem je šuplík na příbory, pak klasický na skleničky a spodní na talíře a hrnce. Nemáme ten velký koš na příbory ve spodním šuplíku, ze kterého mi tečou nervy, kdekoliv ho potkám. Šuplík na příbory dělá už i spousta jiných firem. Další užitečná věc jsou originální Miele plechy, které jsou asi smaltované nebo z nějakého super materiálu, že se tam nic nepřichytne, resp. Když se tam přichytne šťáva, stačí do plechu napustit na pár minut vodu a pak setřít měkkou stranou houbičky. Žádné drhnutí J. Ze stejného materiálu jsou i tři vnitřní strany naší trouby.

Ještě vám dám do galerie pár fotek pro lepší představu.

Mějte se krásně a gratuluji všem, kteří dočetli až sem. Vypadá to na nejdelší příspěvek na blogu :-D. Ale psaní o interiérech hlavně o tom našem mě hodně baví. Tak vás čekají ještě další díly ;-).

Mějte se hezky a díky, že sem chodíte!

Pavla

 

 

IKEA projekt – Šetrnější domov

Ahoj!

Dnes mám pro vás další pokračování mého malého seriálu „U nás doma“, ale také vám musím napsat o skvělém projektu firmy IKEA, do kterého jsem se s velkou radostí zapojila.

Švédskou značku IKEA asi není třeba představovat. Kromě hezkého designu a výborných nápadů na využití každého místa v bytě u nich najdete i výrobky, se kterými můžete ušetřit vaše peníze a váš čas. Poslední dobou je toto téma hodně aktuální. Nechci se tu rozepisovat o nějaké ukrutné ekologické kampani, protože ani já nepatřím mezi „biomatky“ a ani IKEA nelpí na stoprocentně bio a ekologických věcech. Nicméně snažíme se všichni – zamyslet se nad naším chováním, vyprodukovat méně odpadů, vhodně je roztřídit, pomoci alespoň částečně k recyklaci, spotřebovávat méně vody a energie, pokud je to možné začít si pěstovat některé rostliny i doma, používat věci víckrát a třeba i k jiným účelům, než ke kterým byly původně určeny. Možností se najde spousta.

IKEA svůj projekt nazvala Šetrnější domov. Myslím, že název to vystihuje přesně. Nejde o přehnaně ekologickou aktivitu, ale o zamyšlení se nad úsporami ve všech oblastech našeho žití. Kromě peněz lze totiž krásně ušetřit i čas strávený například vařením, mytím nádobí anebo i pobíháním po obchodech, když máte čerstvé bylinky a některé jiné plodiny na zahradě či na balkoně.
Cílem projektu je tedy šířit osvětu, přimět lidi k zamyšlení nad jejich počínáním a chodem jejich domácnosti, přinést tipy a návody, jak lze ušetřit. Proto také oslovili blogery s různým zaměřením, protože každý si projekt uchopí po svém a přijde s jinými nápady.
Mohli jsme si v IKEA vybrat výrobky, které budou v souladu s ideou úsporné domácnosti a vyzkoušet si v naší domácnosti, jak se nám při jejich používání budou změny dařit.
Musím napsat, že mě tento projekt moc baví. Nejdřív jsem si myslela, že v novém bytě nebudu nic předělávat… ale když jsem se zamyslela nad naším fungováním, tak jsem našla spoustu oblastí, které se dají zefektivnit. A vůbec nejde o stavební úpravy či o nový nábytek🙂.
V minulém článku o našem domově jsem vám psala, jak se snažíme ušetřit na úniku tepla, jak se snažíme uspořit místo centrálním datovým uložištěm, či jak šetříme náš čas ovládáním bytu na dálku. Dnes jsou na řadě každodenní činnosti.

Na čem všem se dá doma šetřit? 

S mužem jsme se zamýšleli, jak bychom mohli chod naší domácnosti zefektivnit. Nešlo nám přitom jenom o šetření peněz, ale také o lepší nakládání s naším časem, změnu některých domácích činností. Jaké změny u nás nastaly?

LED světla, lampy, výměna žárovek
Významná nákladová položka, na které se dá v naší domácnosti ušetřit, je spotřeba elektrické energie při svícení. Rozhodli jsme se tedy vyměnit všechny klasické žárovky za jejich LED varianty. LED žárovky vydrží až 50 000 hodin, nevadí jim časté zapínání, jsou vysoce úsporné a neobsahují například jedovatou rtuť.
Pořídili jsme zároveň i nové lampy – vysokou lampu do obýváku vedle sedačky, stropní svítidlo do Juniorova pokojíčku, lustr do pracovny a pracovní lampičky pro Juniora a pro mě na stůl. Ve zbytku stávajících svítidel jsme vyměnili alespoň žárovky.
Nesmím opomenout pro uživatele hodně příjemnou vlastnost – LED žárovky nehřejí! Pamatujete si třeba, když jste dělali úkoly a na psacím stole vám hřála u hlavy klasická žárovka v lampičce? Tohle už je pryč! S Juniorem jsme si dali do pracovních lamp LED žárovky a je to super – synovi není horko, když si hraje s Legem a mně se nepotí ruce, když dělám šperky 🙂.
Pořízení LED žárovek nemusí být ani finančně likvidační, jak se traduje a navíc máte investici za pár měsíců zpátky.

Odpad z domácnosti
Doteď jsme odváželi jen velké věci na sběrný dvůr, jinak jsme odpad netřídili. I když jsem dávala stranou papíry, ocitl se v tom vždy nějaký igelit a nakonec to skončilo v obecném kontejneru. Tak jsme začali důsledně třídit papír do jednoho ze dvou košů v kuchyňské lince. Třídíme také plasty a PET lahve – ty dáváme zase do velkého vaku na terase. Jednak proto, abychom pomohli k recyklaci odpadu z naší domácnosti – z tříděných odpadů se dá po dalším zpracování část znovu použít na nějaké další výrobky. No a také čistě ze sobeckého důvodu – kontejnery máme v ulici pod námi a aspoň máme další pohyb 😉.
Snažíme se také mít jednoduše méně odpadu. Máme dávkovače mýdla i jaru v kuchyni a koupelnách, dokupujeme pytlíčkové náplně. Stejně tak u čističů domácnosti, pokud takové balení existuje. Nebo máme spoustu lahví na pití a jednoduše si natočíme kohoutkovou vodu sebou. Balené vody nekupujeme vůbec. Flaštičky pak večer vymyjeme a ráno jedeme dál.

Uchovávání jídla, plánování nákupů
Věděli jste, že pětina z nás vyhazuje jednou týdně jídlo, které se koupilo a nestihlo sníst než se zkazilo? Uf. To je šílené číslo. Když si vezmu, kolik je to peněz z každého nákupu.
Takže se nabízí popřemýšlet o potravinách – od jejich nákupu přes uchovávání a zpracování. Vaříme přibližně stejná jídla pořád dokola, takže jsem se rozhodla mít doma jen ty suroviny, které opravdu používáme. Na co mi byla třeba rok otevřená čočka ve čtyřech barvách, když vařím jen z červené? A nebo u nákupů – jíme jeden druh šunky, tak nekupujeme zbytečně víc balení než je nutné. Taky se snažím nemít extra plnou ledničku věcí, které se zkazí než na ně dojde řada. Potraviny nakupujeme jednou týdně a veškerá zelenina i ovoce nám ten týden vydrží. Samozřejmě kromě pečiva, které dokupujeme častěji. Ale když bych nakupovala víc, než sníme, mám problém s uskladněním a vím, že bych to vyhodila.
V lednici jsem se naučila mít ovoce a zeleninu v šuplících, kde máme Fresh zóny pro uchovávání čerstvých potravin. Saláty tam vydrží krásně křupavé. Kdo nemá lednici s těmito zónami, může třeba salát uchovat v misce přikrytý vlhkou utěrkou nebo v otevřeném sáčku lehce pokapaný vodou. Otevřená balení potravin dávám do krabiček. Šunku a sýry vždy přeskládám do skleněných dóz s těsněním. Prodlužuji tak potravinám trvanlivost, otevřený igelit žádné jídlo nezachrání.
Suché potraviny skladuji také v dózách – oblíbila jsem si lehké plastové průhledné dózy. Mám v nich přesypané i snídaňové cereálie, které mám na lince.
Nedávno jsme se divili, kolik zeleniny se vyhodí při jejím škrábání. Nově teď zeleninu myji a okrajuji jen poškozené části.
Jako se vším, je to i u jídla hlavně o plánování. Ale jak jednou začnete, rychle si na to zvyknete a najednou zjistíte, kolik peněz, času a vaší energie ušetříte tím, že nelítáte každý den do obchodu. Navíc si ve větších městech můžete nechat nákup domů dovézt kurýrem. Tím vám odpadne i tahání tašek a následně bolavá záda ;-).

Vypěstuj si sám
Nebojte, nebudu oslavovat plantáže a nebudu rušit trávník kvůli bramborám. Ale pro radost si pár plodin pěstujeme. Pro kluky máme jahody a kanadské borůvky, aby si mohli utrhnout sladkou dobrotu, pro svoje potěšení mám bylinky. Jednak mě baví se na jaře trochu prohrábnout v hlíně a něco zasadit, ale hlavně mě baví vonět k nim a sklízet. Je super vyběhnout při vaření s nůžkami pro svazek bylinek, které mi rostou hned u terasy. Každý rok také vysazujeme samozavlažovací truhlík bylinkami, které nevydrží přes zimu. Letos jsme se nemohli dočkat jara, tak jsme začali s pěstováním i doma za oknem 🙂. Taky se u toho zabaví děti, když pomáhají se sázením a péčí. Nehledě na to, že vzrostlé bylinky pak stojí o dost víc než semínka, ze kterých se dají pěstovat.

Spotřeba vody
Máme myčku, mísící baterie, nemyjeme nádobí pod tekoucí vodou a při čištění zubů voda neteče. Tady si myslím, že můžu být spokojená. Zarazilo mě ale, že dle Ikea průzkumu v Českých domácnostech myje drtivá většina lidí nádobí pod tekoucí vodou. Nebo nádobí před mytím v myčce pod tou tekoucí vodou oplachují. Tomu nerozumím.

Kde ještě se dá ušetřit?
Pokud jde o čas i energie, tak určitě ušetříte při vaření na indukční desce díky její rychlosti v rozehřívání. Dále je super vaření více potravin v jednom hrnci pomocí napařovací vložky a nebo pokud máte správný typ nádobí, tak vaření v tzv. komínu – vaříte na jedné plotýnce a nádoby jsou naskládány na sobě a teplo se mezi nimi přenáší.
A nebo popřemýšlejte o používání věcí znovu, k jiným účelům – nejrozšířenější jsou podle mě roličky toaletního papíru. Já se tomu vždycky směju, že někdo z nich dělá panáčky nebo adventní kalendář. Ale je fakt, že je to prostě papír, který se zužitkuje jinak než se vyhodí.
Nebo třeba pesto z mrkvové a petrželové natě, kterou byste vyhodili… cokoliv vás napadne.

Přemýšleli jste o tom, kde můžete doma ušetřit? Napište mi do komentářů vaše nápady, ráda se nechám inspirovat zase od vás 😉.

Mějte se krásně a díky, že sem chodíte číst!

Ahoj, Pavla