Vánoční DIY – adventní kalendář a přání

DIY Adventní kalendář 2016 – aktivity

Ahoj,
tento článek je aktuální asi tak jak týden staré noviny, ale pro pořádek vám jej sem dám. On ten blog je někdy taky trochu můj archív, takže i pro sebe si sem schovávám různé tipy, návody, recepty, které třeba využiji za rok. Taky je to super pro jednoduché přeposlání kamarádkám jako link. Já totiž nesnáším dlouhé cvakání písmenek na telefonu :-D.
Takže letošní vánoční DIY bylo trojí – adventní kalendář pro kluky, dárečky od Mikuláše a vánoční přání pro rodinu a přátele.

Pokračování textu “Vánoční DIY – adventní kalendář a přání”

Pod stanem

Ahoj,
zase tu mám jeden návrat do prázdnin, přesněji pod stan ;-). Letos bylo naše léto nějaké dobrodružné a v mnoha případech jsme jen přijali pozvání, která nám přišla. Užili jsme si všechno skvěle a vy jste mohli vše sledovat na Instagramu.

Jedním dobrodružstvím z konce léta byl i rodinný víkend pod stanem. Junior měl o týden dřív svoji premiéru s kamarády na Špilda Cupu (psala jsem o něm tady) – spal se stejně starým kámošem a jeho rodiči poprvé ve stanu. Koupila jsem mu krásný teplý a přitom lehoučký dětský spacák Hannah Trek JR. Byl z něj nadšený a hned první noc v něm chtěl spát i doma, jenže po půl hodině byl mokrý jak myš, tak si to nechal až na ven :-).

Hned další víkend nás tedy čekal rodinný výlet do kempu za kamarády, kteří přijeli obytným vozem. Potřebovali jsme dokoupit vše kromě Juniorova a manželova spacáku. S mužem jsme projeli nejdříve nabídku stanů a vybrali jsme model Husky Baron pro 4 osoby. Skládal se skvěle, za pár minut bylo hotovo. Nejdřív se rozloží ložnice, zacvaknou tyčky, provlečou se očky v ložnici, na to celé se hodí venkovní plachta, přikolíkuje a natáhnou se šňůry. Komplet hotovo do 5 minut. Kluci nám vydatně asistovali a kamarád nás fotil – byla to naše premiéra pod stanem :-D.
Kdybych zhodnotila komfort uvnitř, tak 4 osoby (4 karimatky) se vedle sebe vlezou v úplné pohodě. Na Mallu jsem četla recenze, že je spíš pro tři, no nevím, kolik místa ti lidi potřebovali. My jsme tam byli čtyři a kluci nebyli nalepení na stěnách. Ložnice má dvě otevírací stěny naproti sobě a i venkovní plachta jde otevřít na obě strany. Na straně za hlavou je rovný zip končící u středového kolíku, na straně u nohou je ještě předsíňka bez podlážky a otevírání do oblouku přes celý přední díl. U stropu je v horní plachtě odvětrávání, ložnice je síťovaná, jde použít i bez horní plachty jako moskytiéra. Líbila se mi horní “polička” pod stropem předsíňky, kam jsme si dali baterky, aby byly v dosahu. Ráno bylo ve stanu vlhko. Celá venkovní plachta byla zevnitř mokrá a musel se dávat velký pozor při otevírání zipů, aby se netřáslo s celým stanem a vlhkost nám nespadla přímo na spacáky. Nevím, nakolik je to vlastnost stanu a nakolik to bylo tím, že jsme byli v údolí u řeky. Přes den se pak stan otevřel z obou stran a za chvilku na sluníčku vše vyvětralo a vyschlo. Balení do tašky pak bylo hotové za chvilku – vše se poskládá na šířku tyček a sroluje do tašky, která je menší než manželova karimatka :-).

Se Starostou jsme potřebovali spacáky, tak jsem zase vybírala v nabídce Husky, stejně jako u stanu. Já mám spacák Husky Menor, který je hodně teplý a v porovnání s Juniorovým je dvojnásobně těžký. Váha je jeho jediné mínus. Ovšem když chcete teplo, váha jde bohužel nahoru, auto to ale uveze. Teplo mi samozřejmě bylo, spacák je jak naducaná zimní bunda. Využili jsme i 10cm zvětšení objemu – první noc jsem spala v jednom spacáku se Starostou, oba na zádech a spacák byl zapnutý.
Starosta má dětský spacák Husky Kids Merlot, ze kterého jsem hodně nadšená. Dokonce mě trochu mrzelo, že jsme Juniorovi koupili ten Hannah a nekoukli předtím na nabídku Husky. Je hodně teplý, má krásný design, příjemnou bavlněnou vnitřní vrstvu, je vhodný i do nízkých teplot a má dokonce i reflexní prvky. Ano, je o půl kila těžší než ten Juniorův, což při nošení kluci poznají. Tak máme jeden lehčí na kolo nebo na cesty s batohem a další prostě do auta.

Ke spacákům jsme potřebovali karimatky. Koupili jsme tři, že Starosta bude spát na mojí pěnové jógové, kterou přeložíme. Teď už víme, že potřebujeme ještě jednu dospěláckou, ta manželova je totiž výborná. Pro sebe a Juniora jsem koupila základní samonafukovací karimatky Camp Gear o tloušťce 4 mm. Když jsem viděla ceny například Husky karimatek, tak se mi protáčely panenky, tak jsem si řekla, že stačí něco obyčejného, hlavně, aby to mělo trochu výšku. Tak vám řeknu, že já jsem z ní klouzala a přišla mi tvrdá. Junior se v noci tak nemlel jako já a nelezl mu nikdo do spacáku, já byla pořád na zemi, když se mnou spal Starosta ve spacáku. No nic moc pocit. A když už jsem ležela na té karimatce, přišla mi tvrdá, tak nevím. Asi tu svoji postoupím Starostovi, pro kterého jsme vlastně karimatku nekupovali. Já bych chtěla na příští sezonu stejnou, jako si koupil muž – Vango Trekker Long 5. V porovnání s předchozí karimatkou je tato daleko měkčí. Je trochu tvarovaná, zužuje se u nohou, uvnitř jdou vidět dírky, díky kterým asi tak dobře izoluje a je zároveň měkká. A je o celých 9 cm širší než ta moje. No už ji mám na wishlistu, co vám budu povídat :-). Spacák je základ, ale karimatka noční komfort jen umocní.

Tolik tedy k vybavení. Vlastně máme i malý přenosný gril, který byl jako dárek k nákupu stanu :-D. Jinak je ale potřeba docela dost věcí, když byste si chtěli vařit a ne jen jíst jídlo z obchůdku nebo místní restaurace. Na pobyt s dětmi vypadal perfektní obytný vůz, který měli naši kamarádi. Překvapilo mě, kolik se tam vešlo věcí, jak byli na každou situaci vybavení a vždy, když se kluci potřebovali zabavit něčím novým, vytáhli další eso z rukávu – třeba šipky, pétanque nebo badminton.
Všichni jsme si víkend v kempu užili. Samozřejmě, že jsem se těšila na domácí stravu a moji sprchu, ale bylo to moc fajn a určitě jsme pod stan nejeli naposled :-).
Jezdíte taky pod stan s dětmi? Napište mi vaše zážitky nebo tipy na různé vychytávky, ráda se do příštího roku dovzdělám :-). Do galerie vám dám pár fotek z víkendu v kempu.
Mějte se hezky a budu se těšit zase u příštího článku.

Pa, Pavla

Juniorovy nové knihy – Můj stát a Můj atlas světa

Ahoj,

k narozeninám  Junior kromě spousty dárků, o kterých už jsem psala v dřívějších článcích, dostal ještě dvě knížky. Vybírala jsem je bez nějaké debaty s ním, vlastně se líbily hlavně mně, ale zdá se, že jsem se mu trefila do vkusu a možná to bude i dobrý tip pro vaše Ježíšky ;-).
Obě knihy jsem objevila v knihkupectví v nabídce Knižního klubu, který distribuuje Euromedia a následně jsem je obdržela jako recenzní výtisky. Jedna nese název Můj stát a druhá Můj atlas světa.

Můj stát
Tato kniha je poučná jak pro děti, tak pro dospělé. Troufám si říct, že v oblasti státních symbolů se máme všichni co učit a rozhodně by se taková krásná kniha hodila do každé rodiny.
Knížka by si zasloužila tvrdé desky, ale jinak je perfektně udělaná – má krásnou grafiku, zajímavé zpracování a hlavně skvělé téma. S Juniorem nám kápla do noty – jednou mi po cestě ze školky začal zpívat melodii hymny se slovy: “Kde je můj domeček?” … Doteď se tomu směju, ale asi je vhodná doba doplnit výuku ve školce o další poznatky o našich státních symbolech.
V knize najdete tedy historii a informace o sedmi státních symbolech – velkém a malém státním znaku, vlajce, trikoloře, státní hymně, prezidentské standartě, hymně a státní pečeti. Navíc si můžete přečíst i o českých mincích a bankovkách, o poštovní známce či o národním stromu. Ilustrace státních symbolů od Milana Starého se prolínají s komiksovými pásky a s různými informacemi a zajímavostmi, které napsal Martin Velíšek. Podívejte se níže do galerie, kam jsem vyfotila pár stránek pro vaši představu.

 

Můj atlas světa
V Knižním klubu je kniha v dětské edici Chytrá hlavička. Jde o krásně ilustrovaný atlas světa s okénky na každé straně, ve kterých se skrývá nějaké překvapení. Děti mají takové knížky se schovkou rády. Už od prvních leporel, kde se schovávala zvířátka, se jim takové knihy líbí. Můj atlas světa začíná klasicky povídáním o Zemi, pak jde postupně po všech světadílech. Nejsou tam přesné kartografické mapy, jde o přibližné překreslení, znázornění významných měst nebo monumentů, zvyků a jiných zajímavostí, které jsou typické pro konkrétní oblast. Děti se rády dozví nové věci o různých obyvatelích a zemích na naší planetě. Atlasů máme doma už několik, ale každý je jinak zpracovaný a z každého se dozvíme zase něco nového.

Juniorovi se obě knihy líbí a jsem ráda, že jsem pro něj vybrala hezké dárky. Znáte některou z knížek? Napište mi. Mějte se hezky a budu se těšit zase u dalšího článku ;-).

Pa, Pavla