Rodinný sportovní den

Ahoj!
Tímto článkem se vrátím do léta, kdy jsme byli na perfektní víkendové akci u kamarádů na chalupě poblíž Opavy. Naši kamarádi jsou velcí sportovci a tak už pořádali šestý ročník sportovního dne pod názvem Špilda Cup, který je odvozen od jejich příjmení.

Akce se pořádá na chalupě s obrovským přilehlým pozemkem, kde je i velké ohniště a altán s posezením. Někteří dokonce na zahradě spali ve stanu do druhého dne.
Původně to byly sportovní hry pro dospělé, ale jak se tak stává a všichni postupně rodí, teď to bylo hlavně pro děti :-). Soutěží se v zajímavých disciplínách jako je například hod holínkou naplněnou vodou, párová opičí dráha, hod kroužky, flus ovoce do dálky, párové pití piva na čas a nebo Vodník. My jsme byli letos poprvé a moc se nám celý den líbil. Všechny disciplíny byly samozřejmě upraveny i pro děti, které se hned od rána těšily na soutěžení.
Ráno jsme po nahlášení jmen soutěžících obdrželi látková startovní čísla, která jsme měli celý den na sobě. V každé disciplíně nejdřív soutěžily děti, abychom naplnili jejich očekávání a těšení. Všechny disciplíny se daly tak nějak zvládnout a přežít, ale některé byly obzvlášť vypečené. Doteď budu vzpomínat na párovou opičí dráhu, kdy jsme měli s manželem skákat přes jedno švihadlo a nedařilo se nám najít pozici, ve které oba zároveň přeskočíme. Nakonec jsme byli čelem k sobě a hned při prvním skoku jsem dostala nad koleno od manžela takovou ránu, že jsem měla modráka ještě dva týdny :-). Pak jsme po sobě třeba házeli vajíčka nebo jsem mu nesla nohy „na trakaře“. Další vypečená disciplína byl Vodník – nabrat z hrnce vodu do úst, utíkat k láhvi a tam to ústy zase vylít. Obě stanoviště byla vzdálená maximálně 10 metrů, ale než naplníte půllitr obsahem úst… zvolila jsem taktiku velkého a pomalého nasátí vody a pak jsem předpokládala, že to natřikrát dám. No, to bych ovšem nesměla v běhu při popadání dechu spolknout téměř vše, co jsem v puse nesla :-D. Takže jsem běžela víckrát a rozhodně jsem nebyla na bedně :-D. I takový hod holínkou s vodou chce svoji taktiku. Někteří borci holínku roztočili, voda se postupně vylila a holínka dopadla až za natažené měřící pásmo…
K obědu byl gulášek z místní jídelny, mamky pořadatelů napekly výborné buchty, byl naražený sud s plzeňským pivem, děti si čepovaly mošt. Večer jsme opékali klobásy a buřty, popíjelo se prosecco a víno a bylo nám skvěle.

Moc se mi líbí nápad pořádat pro rodinu a kamarády takové sportovní dny. Všichni se zabaví a mají vzpomínky na celý život. Do galerie vám dám pár fotek, ať si uděláte představu, jak jsme se bili :-). Pořádáte také nějaké podobné akce s vašimi kamarády? Napište mi, ráda se nechám inspirovat.

Mějte se hezky a budu se těšit zase u dalšího článku. 😉
Pa, Pavla

Naše sportovní prázdniny

Jaké jsou naše prázdniny? So far so good je první, co mě hned napadne, aneb zatím dobrý.

Dovolenkovat jsme začali už v polovině června, kdy jsme Juniorovi zkrátili školní rok a odjeli jsme do Řecka na dovolenou (pár dojmů bylo tady). Pak jsme byli  týden doma, přijela babička a děda, tak měli kluci o zábavu postaráno. My jsme naopak s manželem odjeli směr Karlovy Vary, abychom byli jako každý rok chvilku spolu a s našimi golfovými přáteli. Teď má Junior tenisový příměstský tábor. Starostu mám doma a spustila se mu z toho chladnějšího minulého týdne rýma. Včera už jsme jeli k doktorce, protože se ho to furt nepustilo a potřebuje už léky na předpis, aby se to nezvrtlo v zánět dutin nebo krku. Jinak ale ťukám na dřevo, zbytek rodiny v pohodě.

Juniorovi jsme hned na začátku prázdnin pořídili nové kolo! Má už větší kolo s přehazovačkou. Na tom minulém vypadal jak vosa na bonbonu a hodně se při šlapání nadřel. Teď se ale musel naučit brzdit brzdami na řídítkách a hlavně přehazovat. První cesta byla psychicky náročná… Nejdřív se bál jet z kopce, protože nebyl zvyklý na brzdy. A od nás je všechno z kopce, když bydlíme na kopci, že… Takže řev už v garáži, pak v každé strmé ulici. Jeli jsme jen na projížďku do rokle a nakonec se naučil všechno. Pak jsme jeli po cyklostezce podél Vltavy pod dálničním mostem přes Vltavu, Berounku až do Radotína a na zbraslavské golfové hřiště a zpátky. Konečně jsme s manželem měli pocit, že šlapeme do pedálů, najeli jsme ten den necelých 16 km. A Juniora to baví. Mám velkou radost, že ho baví kolo i tenis a že se letos naučil i základy lyžování. Pořád mě taky přemlouvá na fotbal a mluví i o bruslích. Tak už mám vybraný klub, kam se půjdeme podívat a kam by mohl chodit na fotbalové „tréninky“. Musím ho ale do té doby trochu vykrmit. Jak se teď vytáhl, tak vypadá hodně křehce, že by ho jedna rána míčem mohla zlomit.

O Starostově sportování snad ani nemá cenu psát. Jezdí si furt po terase nebo v našem areálu na motorce, snažím se ho dávat i na nový FirstBIKE, ale sám si ho zatím nebere. Pořád si je jistější na motorce a dělá s ní blbiny – naráží do plotu, do bráchy, skáče s ní…
Já jsem se taky víc zapojila do sportování – kromě vyjížděk na kole jsem byla dokonce jednou běhat 😀 – to berte jako vtip. Když skončily kurzy s Ivou, tak se snažím cvičit doma podle cviků, které si pamatuji. Dělám jak cviky na břicho a CORE, tak i posilovací cviky na nohy a ruce. Podle počtu opakování je to někdy makačka a někdy odpočinek.
Manžel byl párkrát běhat se sousedy, založili si tu běžeckou skupinu, párkrát si mákl na kole, jak vozí Starostu na sedačce. Větší sportování nás čeká v srpnu, kdy pojedeme na dovolenou na Lipno, tam se teprve prověří naše cyklo-fyzička :-D. A nebo taky ne, hospůdek bude všude plno a možná budeme dělat hodně zastávek J.

Jinak jsem chtěla do ZOO, ale počasí nám to vysvětlilo. Tak jsme byli s klukama jednou v centru ukázat babičce a dědovi Staromák bez stromečku 😀 a jednou v aquaparku. Od loňska, kdy máme na terase bazén, tak koupaliště moc neřeším. Kluci naštěstí taky ne. Ještě si živě pamatuju, jak Juniorovi ukradli malé Crocsy v průhonickém aquaparku.

A kromě aktivit venku – Starosta má nový pokojík. Rozebrali jsme dětskou postýlku i přebalovací pult, prodali dětskou židličku a chlapeček nám už spinká na velké posteli a od pádu ho chrání mantinel. První noc nás volal někdy ve 2 ráno a od té doby spal s námi. Druhou noc přišel až v 6 v domnění, že bude vstávat, ale zalezl si ke mně pod peřinu a spal do devíti. Od třetí noci spí až do rána bez volání nebo přecházení. Snad to vydrží (klepu na dřevo). Vedle postele má chůvičku a my v ložnici máme vysílačku, tak kdyby brečel, uslyšíme ho. Jinak má ale rád zatemněno, zavřené dveře a klid. Oproti tomu Junior potřebuje dveře otevřené, aby viděl světlo, když usíná a aby nás slyšel, že jsme doma.

Na prázdniny mám ještě plán – „odplenkovat“ Starostu… tak mi držte palce, zatím umí říct celou větou: „Maminko, není hovínko“ jenže až po akci… o tom zase později  v jiném článku :-D.

Mějte se krásně, užívejte léto a díky, že si sem chodíte číst ;-).

Ahoj, Pavla

Letní móda

Do nadpisu by se hodilo něco jako „summer lookbook“ nebo „inspiration“ či „moodboard“… prostě od dovolené mi pořád vrtají hlavou ty šaty, co mi chyběly na pláž jako lehký přehoz na plavky a pak dlouhé šaty na večery u moře. Ostatně o tom, co mi na dovolené chybělo, jsem psala v minulém článku tady. Tak sedím u internetu a hledám inspiraci na Pinterestu, na různých webech u článků s cestováním a  nakonec v online obchodech. Můj aktuální výběr z Esprit.cz vám ukážu v galerii.

Našla jsem krásné šaty na večer – splývavé v barvě moře nebo bez ramínek, s květinovým potiskem. Líbily by se mi klidně všechny :-). No a pak tuniky – tyrkysovou, která vypadá na opálené pokožce moc hezky, pruhovanou námořnickou z jemné bavlny, červenou, která už vypadá jako krátké šaty a nebo černo bílou tuniku s letošním vzorem ananasů. Pak mi padl do oka ještě overal, ten musí být na dovolenou taky fajn. Jen bych se jej musela naučit nosit :-). Pánská lněná košile není na poslední fotce náhodou – na dovolené jsem potkala rusky mluvící dámu, které to ohromně slušelo. Na plavkách měla pánskou košili s jemným proužkem a na hlavě bílý klobouček, který vypadal taky pánský. Byla neskutečně šik. Tak si dovedu představit i pánskou košili jako plážový oděv, pokud bude dostatečně velká a vzdušná. Já tu svoji už zabavila manželovi (pst). 😀

Máte na léto a na dovolenou vše nebo ještě plánujete nákupy? Jen teda doufám, že se umoudří počasí a letní oblečení opravdu využijeme.

Mějte se hezky a díky, že si sem chodíte číst! Vaše Pavla 😉

Letní novinky u kosmetiky MOJE

Ahoj!

O kosmetice Moje vám píšu pomalu od jejího vzniku. Jsem ráda, že mám znovu možnost vyzkoušet letní novinky a podělit se s vámi o moje dojmy. Pokud byste rádi četli i předchozí články, klikněte na heslo „kosmetika MOJE“ pod článkem, vyjedou vám všechny, kde jsem je zmiňovala.

Co je nového? 
V první řadě metalické oční stíny. Jde o kolekci 6 nových odstínů s metalickým efektem. Musím napsat, že jsem se metalického efektu hodně bála. Nejsem na takový finiš zvyklá, líčím se decentně a žádnou diskotéku si na oči už nedávám. A vlastně jsem si nedávala ani dřív. Moje obavy se naštěstí rozplynuly hned po prvním  nanesení stínu na ruku a následně na víčko. Stíny se dají přenést v syté barvě, ale dají se také při dalším doteku rozetřít, intenzita se zjemní, třpytivý efekt zůstane v decentním elegantním odlesku. Přirovnala bych to k perleti. K vyzkoušení mám šedý odstín č. 4 a čokoládový odstín č. 6. Nejdříve jsem zkoušela hnědou barvu do vnějšího koutku oka – stín mu dodal hloubku a byl zajímavý svým třpytem. Pak jsem zkusila šedý stín přes celé pohyblivé víčko, rozmazala jsem jej do ztracena a byla jsem z barvy nadšená ještě víc než z mojí tradiční hnědé. Moc se mi líbí šedý stín s šedou linkou a pak už jen řasenka.
Ještě bych měla zmínit nanášení stínů – na první swatch jsem si vzala štětec s delším přírodním chlupem a stín prášil, kde mohl. Pak jsem použila krátce střižený syntetický štětec z řady Sephora Pro (č. 15) a tam se prášení nekonalo. Stíny se dají dobře nanést i prsty.

Další novinkou je sada 8 nových laků řady Orchidea – jde o svěží letní barvy. No svěží… odvážné až řvavé, ale o to v létě jde, ne? Já je miluju. Škála je od neonové žluté přes oranžovou, zelenou, růžovou po nádhernou metalickou modrou. Vyzkoušela jsem žlutý lak č. 44, neonový růžový č. 50 a perleťový modrý č. 51. Laky drží stejně dobře jako předchozí kousky z Orchidea řady, nemám jim co vytknout. Štětečky jsou užší než u gelové řady.

Nové jsou i oční stíny Quatro. Doma mám už Trio č. 13 a zkusila jsem i Trio č. 2. Matné stíny č. 13 drží perfektně i bez báze a barevně se mi hodí akorát – světlý stín přes celé víčko, hnědošedý na pohyblivé víčko a tmavým udělat vnější véčko a hloubku. Quatro mám ve verzi č. 6 – od vanilkového přes tmavou meruňkovou, vínovou po čokoládovou. Barvy na webu jsou trochu jiné. Pro mě jsou to znovu použitelné stíny, i když vínová jde na můj vkus do měděna. Abyste pochopili – červená mi dělá ubrečené oči, tak ji nevyhledávám. Ostatní stíny ráda používám. Nejsvětlejší dávám na celé víčko a nebo jen do vnitřního koutku a pod obočí pro projasnění, meruňkový je jako můj tělový – trochu  mi připomíná stín Cream od Clinique, který je na mně taky téměř neviditelný, ale udělá upravené a elegantní oko. Prostě jde vidět, že na víčku něco je, že není nahé. Největší stín jsem použila jen dvakrát, já se s touto barvou necítím, i když je krásná a jemně se leskne, na mě je bohužel moc teplá. Nejtmavší hnědý stín je asi moje klasika na vystínování hloubky oka a do vnějšího koutku. Myslím, že na léto, když budeme nosit bronzery a budeme opálené, se tato paletka hodí každému. Jsou v ní univerzální stíny.

Tolik z mého letního balíčku. Pokud sledujete můj Instagram nebo profil @kosmetikaMoje , určitě už o novinkách víte a viděli jste i swatche stínů či laky přímo na nehtech. Svoji recenzi a shrnutí ostatních produktů od MOJE psala také Martina na jejím blogu (tetazprahy.blogspot.cz).
V galerii najdete tradičně fotky novinek a já se budu těšit zase u dalšího článku.

Ahoj a díky, že si sem chodíte číst! Pavla

Otevřené sklepy 2016

Ahoj!

O víkendu jsme zase byli na jihu a vyšlo nám krásné počasí. Byly už letní teploty, svítilo sluníčko, dokonce to bylo i na kraťasy a tričko :-).
Kromě návštěvy rodiny a jedné oslavy jsme šli i do vinohradů na akci Otevřené sklepy. Pojali jsme to jako projížďku na kole. Vinohrady jsou od našeho domu vzdálené asi 5 km, tak to bylo s Juniorem na hezkou chvilku, ale ušlapal to všechno sám. Zastavil se jen jednou v lese ve stínu na pití, jinak celou cestu krásně jel. Mám z něho radost, že se  mu kolo tak líbí. Kromě 5 km do vinohradů jezdil na kole i mezi sklepy a čekala ho i zpáteční cesta, tak toho ujel za sobotu opravdu hodně.

No a co nabízely Otevřené sklepy? Do akce se zapojilo 28 sklepů (vinařství) z oblasti Pod Dubňansků horů. Za vstupní poplatek 500 Kč jste dostali identifikační náramek, mapu s kontakty na všechny vinaře, koštovací skleničku, kapsičku na krk, ve které jste si mohli skleničku nosit, v každém sklepě jste mohli okoštovat vzorky, které vinaři nabízeli, posilnit se občerstvením, napít se vody a ještě byly v ceně poukázky v hodnotě 200 Kč na nákup vína. Vinaři samozřejmě měli připraveno i občerstvení navíc – od zabíjačkové polévky, škvarkové pomazánky po grilované sele, paštiky a jiné dobroty. Mezi sklepy ještě obcházel mužský sbor – páni v krojích, kteří zpívali lidové písně, a také cimbálová muzika – teda jen s basou, bez cimbálu, ten by se jim špatně nosil :-).

Atmosféra byla perfektní. Potkala jsem spoustu starých známých, strávila jsem hezký čas i s rodinou, bylo to skvělé. A hlavně – víno bylo výborné. Mezi sklepy jsou samozřejmě rozdíly, někdo nechává proces výroby přírodní, někdo přidává do vína umělé kvasinky, to všechno jde poznat. Když vezmu moje oblíbené odrůdy, tak mi nejvíc chutnal Ryzlink vlašský, Müller Thurgau nebo Rulandské bílé. No a domů jsem si za svoje poukázky odnesla kupodivu polosladký Hybernal z Jindrova vinařství. To je tak svěží ovocné letní víno, že se mi do toho horkého dne hodilo nejvíc. Navíc měli u Jindry perfektní prezentaci a víno bylo dobře vychlazené. Někteří vinaři měli víno dokonce na sluníčku, tam jsem ani neochutnávala. A u některých se šlo přímo do sklepa ochutnávat mezi bečky (bečky = sudy s vínem), to bylo taky krásné.

Akce byla velice povedená. Jezdíte taky na nějaké podobné vinařské akce třeba do jiných moravských městeček či vesnic? Napište mi, třeba se někde potkáme :-).

Mějte se hezky a díky, že si sem chodíte číst ;-).

Ahoj, Pavla

PS: Pořád ještě probíhá hlasování o Mamablog roku, tak kdybyste mě chtěli podpořit, můžete tak udělat TADY – hlasovat se dá každý den a každý den je také pro hlasující přichystaná nějaká výhra od sponzorů.