Kluci rostou jako z vody

Taky máte pocit, že děti o prázdninách víc rostou? Já mám tento pocit docela silný – možná je to tím, že není školka, kroužky, režim je volnější a tělo má čas na regeneraci a růst. Možná tomu napomáhá víc sluníčka v létě. A nebo je to prostě náhoda. Junior vždy o prázdninách poskočí o jednu konfekční velikost a pravidelné Back to school akce se nás docela citelně dotýkají a ráda v tomto období využiji každou slevu. Opravdu nemám pocit, že by do každé nové třídy do školky potřeboval nové věci, ale každé léto kompletně obměňujeme garderobu a botník kvůli jeho růstu. I kdyby bylo září dalším prázdninovým měsícem, musím mu pořídit nové věci, protože ho tlačí boty, rukávy má někde na předloktí a kalhoty bezpečně nad kotníky. 🙂
A Starosta to má stejné. Letos mi to nepřišlo tak razantní, věci mu probírám a vyřazuji průběžně a z pytlů oblečení po bráchovi mu doplňuji skříň. Když si ale vezmu, že ještě na začátku léta oblékl vel. 86 a teď potřebuje 98… Roste stejně rychle.

Kromě oblečení a bot nastal i čas na obměnu jejich “vozového” parku. Začátkem léta jsme museli Juniorovi pořídit nové kolo s větším rámem a přehazovačkou, Starosta už bezpečně dosáhne na svoje velké odrážedlo FirstBIKE (jeho první seznámení jste si mohli přečíst tady) a teď o narozeninách jsme jim vyměnili i koloběžky. Starosta podědil po Juniorovi jeho Micro Mini a Junior dostal novou koloběžku Micro Sprite, kterou jsem koupila se slevou na Feedo.cz.

Micro Mini 3v1 je perfektní vozítko, které máme v rodině už víc než tři roky. Je to takový hybrid, který se dá použít jako odrážedlo i koloběžka – ve předu má dvě kola, tak dokáže i samostatně stát. Zatáčí se náklonem řídítek, což by mělo být pro batolata dobré pro rozvoj rovnováhy a motoriky. Mini jsme tenkrát kupovali Juniorovi v roce a půl jeho věku. Nejdřív tam měl dětská řídítka se sedátkem, samostatná dětská řídítka měl jen chviličku a pak když se přehoupla zima, tak dostal už řídítka pro větší děti, protože na ně měl výšku. On je trochu opatrný, tak se ve dvou letech docela bál jezdit, ale od třetího roku už drandil jako profík. Letos měl jednu nehodu, kdy najel na vyvýšený kanál, koloběžka se zasekla a on přeletěl přes řídítka přímo na bradu. Měl chudák tenkrát oteklý ret a sedranou bradu a nechodil týden do školky, protože nechtěl, aby ho tak děti viděly. Naštěstí to neodnesly zuby. Od té doby si dává pozor a kouká na cestu, aby nenajel na nerovnosti. S touto koloběžkou ještě odjezdil letní dovolenou (o přepravě v letadle si můžete přečíst tady), prázdniny a k zářijovým narozeninám ji dal bráchovi. Přeci jen – Mini má nosnost 20 kg, což je Juniorova váha. Starostovi jsme nejdřív dali řídítka pro menší děti. Sedátko na nich už nemá, protože si koloběžku půjčoval i s vyššími řídítky a odrážení už mu pěkně jde. Tak aby neměl řídítka pod bradou, dali jsme mu ještě na zbytek roku ta dětská s držadlem ve tvaru O. Zatím jezdí po terase a chodníku k dětskému hřišti a pomaličku se došoupe, kam potřebuje.

Micro Sprite v černé barvě je od pátých narozenin Juniorova nová koloběžka. Viděl ji samozřejmě u kamaráda, se kterým jsme byli týden na Lipně a moc se mu líbilo, že koloběžka má jen dvě kola a má stojánek! Kamarád má tyrkysovou a Junior černou. Tato koloběžka už má klasicky dvě kolečka, zatáčí otočením řídítek, která jsou nastavitelná. Nosnost je až do 100 kg, takže kdybych si ji chtěla půjčit já nebo manžel, klidně můžeme. Přední kolečko má průměr 12 cm a zadní 10 cm, jsou potažená silikonem jako u Mini verze, jízda mi přijde, že je měkká, nikde nic nehučí, nedrncá po chodníku (Znáte ty zvuky plastových odrážedel – motorek? Tak tyto koloběžky vlastně neslyšíte.), je vyrobena z hliníku, váží necelá tři kila a hlavně je skládací a dá se na ni pořídit pás na nošení. Je to takové univerzální přibližovadlo pro děti předškolního a školního věku. Díky malým kolečkům to samozřejmě není sportovní koloběžka na velké vzdálenosti nebo na rychlou jízdu. Na běžné použití a popojíždění po okolí nebo do školky či školy je ale perfektní. Příští rok s námi rozhodně jede na další dovolenou :-).

Do galerie vám dám pár fotek našich koloběžek a budu ráda, když mi napíšete, jaké koloběžky mají vaše děti.
Mějte se hezky a budu se těšit zase u dalšího článku.

Ahoj, Pavla 😉

Co zabalit na dovolenou?

Ahoj!

V minulém článku jsem vám psala alespoň zhruba o naší dovolené v Řecku. Co se mi líbilo mít tam s sebou a nebo co mi naopak chybělo? O tom bude dnešní článek.

Tipy na věci s sebou
organizéry a pytlíčky na věci – balím do nich vše, trička jsou pěkně v komínku, ponožky nelítají po kufru, šňůrky od plavek se nepletou mezi další oblečení, atd. Vím, co v každém pytlíčku mám. Když došly pytlíčky, použila jsem čisté igelitové tašky, aby věci držely pohromadě. Kosmetiku máme v kosmetických taštičkách nebo v uzavíratelných pytlících z Ikea – kdyby náhodou nějaký šampón či krém vytekl. Boty dávám taky do sáčků. Když někam beru plavky, nachystám si i nepromokavé pytlíky na vlhké plavky na zpáteční cestu. Většinou se odhásíte z pokoje a pak máte ještě den u bazénu než se přiblíží odlet, takže mokré plavky pak dávám do nepromokavých pytlíků. Jeden jsme měli jako součást kufru, druhý je ze sady organizérů z Ikea.
koloběžky a odrážedla pro děti – kočárek si pro děti bereme běžně, resp. bereme jej do jejich dvou let. Pak už kočár nevozíme, Junior chodil po svých nebo ho tatínek nosil, spal většinou jen v noci. Starostovi ještě nejsou dva, tak kočárek měl a spal v něm každé odpoledne, já jsem s ním chodila na procházky po hotelových zahradách. Na výlety byl kočár taky fajn, sice je ta manipulace na loď trochu pitomá, ale vždy se to nějak udělalo nebo nám někdo pomohl. Co jsme měli letos ale poprvé byla koloběžka pro Juniora a motorka – odrážedlo pro Starostu. Juniorův kamarád si vezl taky koloběžku. A bylo to perfektní. Kluci jezdili po cestách v resortu, závodili, byli nadšení. Na letišti se taky zabavili. Jediné, kdy jsme jim koloběžky zakazovali bylo uvnitř budovy nebo v restauracích. Na výlet po městě měl Junior koloběžku a drandil perfektně. Jsou rychlejší, když jedou, tak stačí dospělým. Trochu jsme řešili leteckou přepravu těchto věcí – absolutně bez problémů! Motorka nemá rozkládací části, tak jí dali na přední vidlici štítek s čárovým kódem a jela za kufrem. Koloběžka (Mini Micro) má oddělávací řídítka, tak jsme ji rozdělali, dali do igelitky a pevně přelepili silnou izolepou. Takový balíček dostal svoji nálepku jako kufry a šel na dopravní pás hned při odbavení. Když jsme neměli koloběžku v igelitce, tak nás v Praze poslali k okýnku s nadměrnými zavazadly – bez poplatku si ji vzali, polepili kódy a na Korfu jsme si ji vyzvedli zase u nadměrných zavazadel a kočárků. Bez plateb navíc, mám dojem, že se to ani nezapočítávalo do hmotnosti zavazadel. Paní za přepážkou ani nebyla překvapená, že takové věci posíláme. Fakt v pohodě ;-). Pak v hotelu ubytovaní docela koukali, že mají děti motorku a koloběžky a říkali nám, že je to super nápad.
krabička na svačinu, flašky na pití – když cestuji s dětmi, jejich flašky mám pořád naplněny vodou, do kufru jsem sbalila i flašky pro mě a manžela a krabičku na svačinu na pozdější použití. Byli jsme na dvou celodenních výletech a i když si ve městě můžeme ve stánku občerstvení koupit, tak jsem prostě jistější, když máme vodu od začátku u sebe i při jízdě autobusem nebo na lodi. No a krabičku na svačinu jsem využila každý den – od snídaně jsem jim brala čerstvé koláčky na svačinku u bazénu. V krabičce se to nerozdrobilo jako třeba v pytlíku. No a na výlety jsem taky vezla naplněnou krabičku. I když jsme v hotelu dostali krabici s jídlem, přeci jen s dětmi je dobré mít u sebe něco, co jim chutná a je to hned k dispozici.
UV trička, trička do vody – kromě krémů na opalování jsem kluky chránila i UV tričky a já jsem si to svoje třetí den taky ráda oblékla. I když jsem se mazala vysokým faktorem, tak jsem cítila, že moje pokožka už má dost a potřebovala jsem si zakrýt ramena a paže. Manžel se konečně zeptal i po tričku pro sebe, že by se mu hodilo… doteď to bral jako zbytečnou věc. Nakonec tam nosil alespoň obyčejné tričko, aby si pokožka trochu odpočinula.
hračky – ať už hračky na pokoj, něco na kreslení, knížky úkolů či bludišť, pastelky, autíčka, Dobble nebo hračky do vody – vše jsme využili. Včetně pohádek na tabletu. I když tam byl dětský koutek, kluci si chtěli hrát třeba v posteli, když odpočívali po sprše.
malá kabelka – ať už je do ruky, na zápěstí nebo cross body, rozhodně ji využijete. Já si vzala svoji světle modrou Coccinelle. Při letu jsem ji měla ve velké Longchamp tašce jako kapsičku na peněženku a mobil. Při pobytu jsem kabelku nosila na večeře a v ní mobil, klíč od pokoje, kapesníky, rtěnku. Na drobnosti je ideální.
elektronická čtečka – jedna malá věc namísto dvou-tří knížek ;-). Taky na čtení jakýchkoliv PDF dokumentů, které vám přijdou do mailu… Moje první dovolená s mým Kindle aparátem.
batoh na výlety, plážová taška – letos jsem měla poprvé typickou plážovou tašku a to krásnou pruhovanou od Clinique. Dřív jsem si vozila jen větší Longchamp tašku, kterou jsem měla na letiště a pak jsem ji tahala i k vodě. Jen ta kožená ramínka na holé kůži nejsou nic moc. Plážová má bavlněná lana jako uši a je na tělo příjemnější. Ale zas bych si ji nevzala do letadla, protože nemá zip. Na pláž a k bazénu se prostě hodila. No a batoh na výlety pro muže – když je to i s koupáním a bereme si ručníky, plavky, tak je další zavazadlo nutnost. A já nemusím tahat vše na svých zádech… no ne? 😉

Co mi chybělo?
denní šaty na plavky – měla jsem s sebou jedny a ty byly třetí den ztvrdlé od soli a pak už jsem nosila volné tričko a kraťasy. Ale v kraťasech to nebylo ono. Na plavky je ideální nějaká tunika, něco volného, vzdušného nejlépe z jemné bavlny. Takové kousky mi v šatníku chybí. Tuniku/šaty mám jednu, ale ta je úzká v ramenou a na nakrémovanou pokožku bych ji asi neoblékla. Proto jsem ani nechtěla chodit do hotelové restaurace na oběd, opravdu oblékat si něco na plavky, když to není volné, je za trest.
dlouhé šaty na večer – něco v řeckém stylu, jedny bílé, jedny v syté barvě… Mám doma jedny modré dlouhé šaty, ale zůstaly ve skříni. Vlastně jsem jedny černé dlouhé šaty vezla, ale ty byly hezké na těhotném bříšku, které obepínaly, na štíhlé postavě vypadají jak pytel a jsou ještě v blbé délce do půli lýtek.
více slavnostnějších topů – zabalila jsem si trochu naopak – vezla jsem spoustu běžných triček, ale chyběly mi věci na večeře u vína. Přeci jen – chlapi chodili v dlouhých kalhotách a košilích nebo polo tričkách, kluci měli taky polo trička, plátěné  kalhoty. Já jsem si vezla jedny kalhoty, které mi přišly vhod ten večer, když byla bouřka. Jinak ale na namazané tělo to prostě nejde. Sukni jsem si nevezla žádnou slavnostní (ty dvě tenisové radši nezmiňuji). Budu se muset zamyslet a obměnit šatník. Na sporty jsem vybavená, ale na večeře moc ne. Ono se to váže s tím, že jsem teď doma s dětmi – kdybych chodila do práce, zase mám plnou skříň business modelů a nemám nic na sport.
– Juniorovi chyběly ponožky – běhal po pokoji bez bot a pořád je měl špinavé 🙂 a já bych snesla ještě jedno UV triko. No a pro manžela taky, když už je vzal na milost ;-).

Jak balíte na dovolenou? Napište mi zase vaše tipy a vychytávky, ráda si je přečtu. Mějte se hezky a díky, že si sem chodíte číst.

Ahoj, Pavla

Starosta má svoje první kolo aneb FirstBIKE na terase

Ahoj!

Starosta bude mít na konci léta dva roky, tak jsem se začala poohlížet po odrážedlech typu “kolo bez šlapátek”. Zatím jezdí na plastové policejní motorce – tříkolce, o které už jsem psala TADY. Z nejmenší velikosti nám vyrostl a teď okupuje bráchovu větší motorku. Chtěla jsem mu následně pořídit dvoukolové odrážedlo, aby se zase naučil něco nového a aby byl i rychlejší, když brácha jede vedle něj na kole. Přišla nám vhod nabídka recenze odrážedla FirstBIKE, které je z e-shopu prodeti.cz.

FirstBIKE – jeho první kolo
Dvoukolová odrážedla mi přijdou jako perfektní mezistupeň mezi tříkolkami nebo motorkami pro menší děti a dětskými šlapacími koly. Odrážedla možná vypadají jako trend posledních let, ale podle mě je to spíš vývoj. Někdo přišel na to, že se na nich děti naučí držet rovnováhu a přechod na kolo je plynulý, rychlý a téměř bezbolestný.
Mohu to jen potvrdit u Juniora – měl odrážedlo, na kterém jezdil asi dva roky a letos na jaře začal jeden víkend prostě jezdit na kole. Manžel ho držel asi deset metrů za sedlo, pak malý šlápl do pedálů a bylo hotovo, jezdil sám. Pak jsme museli každý den trénovat, protože ho to hodně bavilo a teď už si vybírá svoje větší kolo s přehazovačkou :-).
U nás v rodině máme tedy odrážedla rádi a chtěli jsme, aby se Starosta začal učit co nejdříve.
Když jsem FirstBIKE objednávala, vzala jsem k němu i adaptéry na snížení sedla, které se montují na zadní kolo. Bez úpravy je nejnižší pozice podvozku ve výšce 34,5 cm, s adaptérem se dostaneme na 30,5 cm, což Starostovi nyní vyhovuje.
Z motorky je zvyklý nasedat zezadu, že si zastrčí sedlo pod sebe, kolo mu tam po snížení taky takto projede. Zatím se s ním seznamoval na terase, bylo pro něj nové to, že si nemůže sednout a kolo by samo drželo. Snažil se tedy stát, udělal pár kroků s odrážedlem mezi nohama, pak si dosedl a nakláněl se na obě strany. Asi si to potřebuje nejdřív otestovat, co to vlastně dělá. 🙂
Odrážedlo jsme taky půjčili naší malé kamarádce, která je pohybově víc nadaná než Starosta. 🙂 Ta je ještě o kousek menší, ale i tak si na něj pohodlně dosedla. K našemu překvapení se začala hned odrážet a pochopila princip držení rovnováhy. Takže perfektní i pro takto malé děti okolo dvou let.
Odrážedlo je plastové, ale bytelné, nikde se nic nekroutí, nemám pocit, že by to malého neuneslo nebo že by to mělo prasknout. Na odrážedle mohou dovádět i pětileté děti.
Kola máme nafukovací s jemným vzorkem ve verzi Street. Můžete si vybrat i verzi Cross s hrubším vzorkem a nebo PU s polyuretanovými koly a nebo model Racing s rychlými balonovými pneumatikami.

Srovnání FirstBIKE Street a PUKY LR XL
Jak už jsem psala, Junior měl taky dvoukolové odrážedlo, vybrali jsme mu tenkrát model Puky LR XL kvůli jeho výšce a možnosti dalšího zvyšování jak sedla tak řídítek. Princip u obou odrážedel je stejný – dvě kola bez šlapátek a děti se odrazí a drží rovnováhu. Kola jsou u obou stejně velká s kuličkovými ložisky. Obě odrážedla mají brzdy. Když jsme před 3 lety kupovali Puky, tak FirstBIKE se tenkrát prodával jen v jedné verzi a byl bez brzdy. To už teď neplatí. Puky má navíc stojánek, takže nepadá na zem. Největší rozdíl je ale ve váze a to ve prospěch FirstBIKE – Puky váží 6,7 kg (!) a FirstBIKE má 3,9 kg. V tomto je FB bezkonkurenční. Starosta si jej sám zvedne ze země, nemá s ním problém. Když byl Junior menší, to kolo ho málem převálcovalo, neměl kolikrát sílu ho zvednout ze země a pořád nás volal, ať mu s ním pomůžeme. No a taky když jsem ho poponášela… rozdíl je hodně znát.

Mám pocit, že jsme Starostovi vybrali dobře. Kolo je lehké, bytelné a kvalitní. Má k němu samozřejmě i helmu a reflexní vestu, kdybychom se vydali na chodník na ulici :-).
Máte doma taky FirstBIKE? Napište mi, jak jsou vaše děti spokojené a v kolika letech na tomto typu odrážedel začínaly. Díky za čtení a komentáře.

Mějte se hezky. Ahoj! P.