Starostova rostoucí židle

Ahoj!

Červenec je u nás měsícem Starostových posunů a změn. V září mu budou dva roky, zase povyrostl, rozmluvil se a celkově dělá pokroky. Nejvíc je to vidět v tom, že je zvědavý jak opice a pořád se na všechno ptá a nasává informace. A nezavře pusu. No a učí se taky od bráchy – všechno po něm opakuje. Takže všechno, co má starší Junior, chce taky a nebo aspoň půjčit nebo si to na chvíli zkusit. Všimla jsem si toho už před pár měsíci, kdy začal chvilkami mluvit jako Junior – opakoval po něm samé libovky: “Ach jo, mami” nebo na otázku, jestli půjde spát: “Ani náhodou” a tvářil se u toho stejně :-). A taky bráchovi chodí na Lego a sedí v jeho židličce a jí z jeho tácku. To pro mě byl poslední impuls k provedení změn. Takže jsme vyměnili dětskou jídelní židličku za rostoucí židli a následně jsme taky udělali změny v pokojíčku. Rozebrali jsme přebalovací pult, dětskou postýlku a dali jsme mu na velkou postel zábranu a začal spát už “jako velký kluk”.

Na židličku si zvykl hned. Dokonce se o ni první den s Juniorem rvali, protože oba chtěli mít tu novou. Pořídili jsme rostoucí židli Hauck z Feedo.cz ve variantě Alpha (oproti Beta verzi nemá zadní kolečka a polstrování okolo dítěte). Židlička má boky z bukového dřeva, sedací a stoupací stupně jsou z lepené dýhy ve stejné barvě. Může se využívat pro děti, které samostatně sedí – většinou se proto uvádí od 6 měsíců. Pro menší děti je židlička opatřena pětibodovým bezpečnostním pásem a dřevěným stolečkem před dítětem. My pro dvouletého Starostu pás ani stoleček nepoužíváme, on si na židličku sám vyleze a sám sleze, jen jej přišoupneme ke stolu. Jídlo má normálně na jídelním stole. Židlička se dá polohovat podle růstu dítěte – odtud název rostoucí židle. V dřevěných bocích jsou zářezy a sedátko i stoupací stupeň se dají dát do vhodné výšky vzhledem k vzrůstu dítěte a k výšce stolu, u kterého sedí. Židlička má nosnost 90 kg. Horní věková hranice pro použití se udává okolo 10 let. Pak už děti dosáhnou z židle přímo na zem a nevyužijí polici pod nožičkami.
Montáž je velmi snadná a intuitivní. Líbí se mi, že spodní části nožiček jsou opatřeny ochranou proti poškrábání podlahy. Jediná věc, kterou budu muset ještě opatřit, je polstrování na sedací stupeň. Líbí se mi stejné, jako má Junior na své židličce.
Juniorovi jsme při příležitosti sestavení Starostovy židličky upravili výšku sedací a nášlapné části. Je skvěle vidět, jak dítě roste a potřebuje vše přenastavit, aby neměl kolena pod bradou nebo aby se neohýbal ke stolu.
Rostoucí židličky se mi pro kluky moc líbí kvůli jejich variabilitě. Když jsem tenkrát hledala sezení pro Juniora, dívala jsem se taky na různé sedáky, které se dají na klasickou židli, aby děti seděly výš a dosáhly na stůl. Jenže vždy mi tam vadily ty plandavé nožičky, které se nemají o co opřít. Tak jsem ráda, že jsem našla variantu, kde mají opřené i nohy. Židličky jim pak můžeme přesunout i ke psacímu stolu, až budou chodit do školy. Tam už budou sedět déle nad domácími úkoly a dobrá opora je důležitá.

Napište mi, jak řešíte sezení dětí, které už vyrostly z miminkovských jídelních židliček? A díky, že si sem chodíte číst.

Ahoj, Pavla 😉

Pozn. Produkt byl poskytnut k nezávislé recenzi. Text a foto jsou moje vlastní.

Dovolená v Řecku

Ahoj!

Letošní dovolenou u moře jsme strávili v Řecku, přesněji na Korfu v hotelu Roda Beach na severním pobřeží ostrova. Letěli jsme s kamarády se stejně starým synem jako je náš Junior. A deset dní uteklo ani nevíme jak :-).

Cestování s přáteli se nám na pobyty s dětmi nejvíce osvědčilo – děti se zabaví v partě, dospělí se také pobaví. Přijde mi to jako jedna velká společná návštěva. Už odlet byl skvělý, protože jsme při odbavení dostali celou jednu řadu sedadel v letadle, tak kluci mohli sedět vedle sebe a pořád byli se svými rodinami. V klidu nám odbavili kromě kufrů i koloběžky a motorku odrážedlo jako zavazadla. Pak jsme šli do salonku Erste, kde kluci udělali trochu bugr v dětském koutku, posilnili jsme se před cestou, potkali jsme rodinu, která letěla do stejné destinace a tak nějak jsme příjemně začali dovolenou. Sranda byla, když jsme se sbírali k odletu a až po odchodu ze salonku jsme zjistili, že má letadlo zpoždění… tak nevadí, dali jsme další skleničku a nakonec zdárně seděli ve správném letadle :-).
Na Korfu jsme dorazili v noci a do hotelu jsme se dostali nějak před půlnocí. Šli jsme se ještě najíst do restaurace a hned spát. Náš pokoj měl 4 postele a postýlku pro Starostu. Oba kluci zabrali téměř okamžitě a díky okenicím jsme spali až skoro do 10 hodin dopoledne. Kluci tam vůbec spali skvěle. Na snídani jsme se dřív jak v půl desáté nedostali.
Hned první den jsme si u delegátky vybrali výlety – celodenní výlet po ostrově a výlet lodí do hlavního města Korfu. V ostatních dnech jsme byli u moře a u bazénu a učili Juniora plavat, šli jsme do blízké Rody a nebo jsme prostě jen odpočívali (a já jsem si konečně v klidu četla!). Všechny bazény byly slané a v dobrém stavu. Pláž byla písčitá, vstup do moře velice pozvolný, po 50 metrech jsme měli tak po pás vody. Moře bylo velice klidné až na jeden den, kdy byla bouřka. K večeru se ale vyplavily chaluhy, tak je tam sbírali. Voda byla na začátku zakalená pískem, až ve větší hloubce byla modrá.
O výletech a ostrově vám asi napíšu nějaký samostatný článek. Korfu je překrásné! Určitě stojí za návštěvu ať už po moři okolo pobřeží nebo autem po ostrově.

Hotel Roda Beach
Jaký byl hotel? Roda Beach je velký hotelový resort, který má spoustu budov s pokoji – od přízemních až po čtyřpatrové vedle hlavní budovy. Mezi některými budovami jsou bazény a před hlavní budovou  směrem k moři jsou centrální bazény, brouzdaliště, skluzavky a několik občerstvení. K hotelu také náleží dlouhá pláž, u které jsou tři restaurace a jeden bar. Jídlo se dá obstarat v hlavní restauraci, kde byla nabídka formou bufetu (každý den více méně stejná), ráno se nápoje čepovaly u automatu, v poledne a večer obsluhovali číšníci. Obsluha byla slabinou hlavní restaurace. Bylo vidět, jak jsou číšníci přetížení, kromě donášky pití z kuchyně také odnášeli nádobí a připravovali stoly.
Občerstvení u hlavního bazénu bylo fajn jako drobný snack – v jednom stánku byly palačinky (slané i sladké), dezerty a zmrzlina, ve druhém dělali suvlaki a pizzu. Chyběla nám venku zelenina a ovoce. Když jsme chtěli salát, museli jsme se obléknout a jít do hlavní restaurace. To se nám tedy každý den nechtělo… Upřímně jsem čerstvé jídlo v nějakém denním baru čekala. Občerstvení u pláže mělo zmrzlinu a hot dogy.
Byli jsme i ve třech restauracích u pláže – jedna vařila čínskou kuchyni, druhá byla italská, třetí řecká. Italskou jsme si nechali donést jako family verzi – velké mísy jídla doprostřed stolu a každý si nabral, co se mu líbilo. V řecké i čínské jsme si vybírali z menu. Jídlo bylo fajn, ale odvaření jsme byli z grilované chobotnice v řecké restauraci. Zbytek byl průměrný..
Na Tripadvisoru jsem četla recenzi, kde někdo psal, že nebylo možné dostat se do restaurací na pláži. Objednávkový systém se spouštěl po půlnoci vždy asi na 3 dny dopředu, proto se nám jednou podařilo objednat hned v noci nějaká místa. Ostatní ale manžel objednával přes den a také byl úspěšný. Objednával vždy 3 místa. Slyšeli jsme pak od někoho, že nemohli zamluvit stůl pro 4, tak asi tohle byl problém? Každopádně nikdy v těch restauracích nebylo plno, lidi seděli jen venku na terase u moře, uvnitř byla půlka kapacity ještě volná.
Ráda bych ale vyzvedla dětský koutek, který byl perfektní. Fungoval vlastně jako školka. Jako bonus tam byla slovensky mluvící recepční a v době našeho pobytu přijela i česká animátorka, která se o děti starala. Dětský klub měl svoje občerstvení, takže děti měly pořád přísun tekutin, fungoval tam program s animátory a nebo do klubu mohli rodiče se svými dětmi a mohli pak využívat cokoliv z klubu. Děti mladší 4 let mohly do klubu s rodiči. Byla tam tělocvična, herna s kostýmy, kde se mohlo hrát divadlo, pak klidná místnost s polštáři, herna se společenskými hrami, obří šachy, malé trampolíny, spousta herních prvků na zdech, také místo s připojením na internet, takže děti mohly sledovat pohádky z Youtube. Perfektní. Junior sem šel první den na prohlídku, pak na koutek zapomněl a šli tam s kamarádem až někdy ke konci pobytu, a poslední den tam strávili asi 6 hodin a nechtěli domů :-).

Dovolená byla super, měli jsme dobrou partičku a kluci byli nadšení. Jídlo nás nerozházelo (dle našich známých zde byl nejhorší bufet, co v Řecku zažili, ale i tak jsme si vybrali), nakonec ani zpožděný let do Prahy. Hlavně jsme si odpočinuli a užili jsme si spoustu sluníčka. Do galerie vám dám pár fotek.

Kam jedete letos na dovolenou? Máte ji ještě před sebou nebo už jste se vrátili? Napište mi do komentáře. A díky, že si sem chodíte číst ;-).

Mějte krásné léto! Pavla

Starostovy hlášky

Dnešek byl na hlášky plodný 😀

Poslední zastávkou na našem cyklovýletu byl stánek  s občerstvením. Dala jsem si Birella a Starosta si přišel odpít to svoje. Sedí vedle mě a po prvním doušku povídá: “Na koe doby”  – na kole dobrý… že to tak zhodnotil na pivku, co? 😀 A ano, chuť piva mu šmakuje, dávám mu občas pár hltů nealko piva a už mi ochutnal i plzničku než jsem stačila zasáhnout a hořká chuť mu evidentně nevadí…

Doma mu manžel říká: “Za chvilku půjdeš spinkat.”
“Ani naodou”

Tak nevím, jestli je dobře, že tak brzo mluví, mohl být ještě chvíli klid. Ale zase je s ním sranda… než přijde ta pravá puberta :-D.

Krásný víkend! P.

S Duplem na cestu kolem světa

Ahoj!

Nedávno jsme byli s oběma kluky na perfektní akci, kterou pořádalo LEGO Duplo. Udělali hrací dopoledne pro děti při příležitosti představení nových stavebnic kolekce Cesta kolem světa. Potkaly jsme se samozřejmě s ostatními milými maminkami, které píší blogy, a také s jejich dětmi.

Klukům jsem slibovala spoustu hraní a moře kostek, to vše se jim splnilo. Junior byl ze začátku trochu zaražený a dobrých 20 minut mu trvalo než se trochu rozkoukal. Pak si vlezl do moře kostek a začal si stavět svoje město. Starosta byl zase jiný než brácha. Škoda, že jsem nenatočila video, jak začal pobíhat po herně a u každého loga LEGO křičel: “Kego, kego!” Jo, tohle on pozná. Pak ještě znak našeho auta a Brumíka :-D.

Nová série Cesta kolem světa je krásná a obsahuje spoustu zvířátek a postaviček z různých světadílů. Klukům se nejvíc líbí velryba s obřími otevíracími ústy. Starosta už zjistil, že se jí tam vlezou tři angličáky :-D. V herně zase sebou tahal krokodýla a moc se mu líbila udička, na kterou  mohl chytit rybku.
Doma máme ode Dne dětí základní stavebnici celé kolekce Cesta kolem světa. Je v ní 5 figurek, 17 zvířátek, letadlo, loď, houpačka, skluzavka a spousta dalších kostek, ze kterých se dají postavit domečky nebo co vás napadne.
Kluci byli z tak obří krabice docela hotoví. Starosta zase začal svůj taneček – kego, kego a Junior jen koukal, kolik se toho dá z kostek postavit. Juniorovi bude letos v září pět, Starostovi dva, tak akorát zapadáme do kategorie 2-5 let, pro kterou je stavebnice primárně určena. Starosta se učí zvířátka, ještě pořád je pro něj důležité trénování motoriky, vše rozdělává, kroutí, staví na sebe, zjišťuje, kolik zvířátek se vleze velrybě do úst a kolik do letadla… Juniora zajímá, která zvířata žijí ve kterém světadílu, pak jim staví překážkovou dráhu a nakonec je z toho pistole…

Líbí se mi, jak si na tom každý najde podle fantazie to svoje hraní, kterým se zabaví a něco nového se naučí. Do galerie vám dám pár fotek z naší cesty kolem světa. A posíláme pozdravy do dalších lego rodin :-D.

Ahoj, Pavla

Lodí po Vltavě

Ahoj!

Měli jsme moc krásnou neděli, tak vám o ní napíšu. Odpoledne nás vzali kamarádi na loď a vyrazili jsme na projížďku po Vltavě. Moc jsem se těšila, protože plavba lodí pro nás není běžná záležitost. Naposled jsme byli vloni s manželem na šlapadle, jestli to můžu počítat mezi plavby po Vltavě a předtím jsme jeli snad třikrát nějakým parníkem.
Nejdřív vyrazili chlapi do přístavu pro loď, nachystat ji na plavbu a přijeli pro nás do Modřan. My jsme s kamarádkou sbalily děti a všechny letní i bezpečnostní propriety a ke klukům jsme se přidaly na mole u Port 62.
Malý Starosta se nejdřív bál a dobrých pět minut pořád opakoval “autem, autem” – abychom jeli autem pryč. Pak se uklidnil a už byl v pohodě. Nakonec si chtěl i sednout na kapitánovo místo.
Junior na tom byl opačně – od začátku se cpal k volantu a když měl v centru nebo při kotvení předat loď kapitánovi, byl dokonce naštvaný. 🙂 Byla jsem překvapená, jak přirozeně mu to šlo. Jel jen pomaličku, ale poslouchal příkazy, držel směr, objel menší loďku, trefil se pod most… 😀 No jsem pyšná máma, co vám budu povídat.

Praha z lodi se mi moc líbí, je to zase jiný pohled na známá místa. Jeli jsme podél cyklostezky, pod železničním mostem v Braníku, pod Barrandovským mostem, okolo Žlutých lázní až pod Vyšehrad. Pak jsme se museli otočit a pospíchat zpátky, ale i tak jsme na lodi strávili téměř dvě hodiny a bylo to perfektní.
Super zážitek pro dospělé i děti a skvěle nám vyšlo počasí. Pak jsme šli ještě na skákací hrady u Portu a odpoledne jsme zakončili u nás na terase kafíčkem a děti zase drandily na odrážedlech. Dám vám sem pár fotek.

Napište mi, co vy a lodě, voda, jestli se rádi plavíte a kde. Mně se dnes otevřel úplně nový svět :-).

Mějte se hezky a díky, že si sem chodíte číst.

Ahoj, Pavla 😉